Začne srdce při úrazu el. proudem fibrilovat?

Záleží odkud kam proud půjde, čas působení a jaká je voltáž el. proud v těle. Pokud dojde k zásahu srdečního svalu, jsou možné všechny průběhy: A) vynechání jednotlivých stahů B) zástava C) Flutter s fibrilací D) Flutter síní s pomalou odpovědí komor. Stav je ještě závislý na stavu srdečního svalu – fibrilace se zástavou je častější u vyšších věkových skupin i u krátkého timingu.

Podle situace (způsob zasažení, charakter a síla úrazu (vč. doby trvání), zdravotní stav zasaženého) jsou možné následky prakticky jakékoli od „žádné“, přes poruchy rytmu, srdeční zástavu až po … podrobnosti vynechám.

Laická pomoc: pokud vím tak pouze kontrola dechu/srdečního tepu a v případě potřeby klasická resuscitace (dýchání, nepřímá masáž srdce). Vše ostatní je na školených zdravotnících, které je nutné přivolat (v případě jediného zachránce je snad doporučeno ještě před započetím resuscitace – ale tady ten jeden člověk se stejně bude muset rozhodnout podle situace. Je nesmysl běžet kilometr k nejbližšímu telefonu a pak se vrátit a řešit resuscitaci)

Doplním: Samozřejmý je předpoklad že nejdříve zajistíte bezpečnost pro sebe i pro pacienta. Je nesmysl kontrolovat mu puls pokud stále visí někde na drátě.

Upravil/a: Dochy

Kontakt člověka nebo zvířete s vnějšími zdroji elektrického proudu může vést k popálení tkáně, svalovým křečím, ztrátě vědomí, zástavě srdce, nebo i ke smrti.
Negativní působení elektrického proudu člověk cítí od hodnot vyšších než 0,5 miliampér, hodnoty vyšší než 1 miliampér již vyvolávají negativní působení. Při vyšších proudech dochází ke svalové křeči a člověk není schopen se sám dostat z elektrického obvodu uzavírajícího se tělem. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C3%9Araz_e­lektrick%C3%BDm_prou­dem . O fibrilaci tedy není zmínka.

Jestliže se postižený nemůže pustit, oddělíme ho od zdroje nevodivým předmětem. Dojde-li k zástavě srdce, zahájíme srdeční masáž.