Za jak dlouho zvládne dospělý člověk učebnici pro základní školu , respektive pro střední, vysokou.?

Čas potřebný k osvojení si obsahu učebnice může být velmi individuální a záleží na řadě faktorů. Druh učebnice hraje velkou roli, protože některé předměty mohou vyžadovat více detailního studia a praktického tréninku než jiné. Dalšími faktory jsou zkušenost a předchozí znalosti osoby ve studovaném oboru, rychlost čtení a porozumění textu, množství času věnovaného studiu denně, a motivace k učení.

Předpokládá se, že průměrný dospělý člověk může strávit účinným studiem zhruba 4–6 hodin denně. Pokud se tedy studuje v pracovní dny, pak to činí 20–30 hodin týdně. Předpokládejme, že celkový počet hodin vyučování za celý školní rok na základní škole je zhruba 700–1000 hodin, na střední kolem 900–1200 hodin a na vysoké škole může být až 1500 hodin nebo více.

Podle toho by dospělý člověk teoreticky mohl zvládnout učebnici pro základní školu za 23–50 týdnů (při 30 hodinách studia týdně), učebnici pro střední školu za 30–60 týdnů a učebnici pro vysokou školu za 50 týdnů nebo více.

Jedná se ovšem o velmi hrubý odhad a v praxi může být doba potřebná k osvojení si obsahu učebnice výrazně kratší nebo delší. Mnoho faktorů, včetně efektivity studijních metod, může mít na konečný výsledek velký vliv.

Já bych zvládl skripta z nějakého předmětu na Matfyzu tak do týdne, u těžších předmetů do týdne a půl, pokud se to mám zároveň učit. Ale u matematiky a fyziky je problém, že člověk věci pochopí lépe, když si udělá ta cvičení. Jinak je to jen učení teorie, kde člověk nemusí bez příkladů pobrat hned všechno…

U humanitních oborů nevím, tam opět záleží, jeslti si to chce člověk zároveň zapamatovat, či jen pročíst. Skripta biologie ti přečtu do dvou dnů, ale zapamatovat si to kvantum mi zabere dost dlouho…

Hej, poněkud hodné „baronská“ otázka, jako. 🤪🤓😂

1. Zjevně nechápeš vůbec, co to je, a k čemu slouží, učebnice. Učebnice je pomůcka učebná, školní, jako např. tabule, školník, křída trampolína. Není nikde řečeno, že žáci musí přečíst nutně celou učebnici, kolikrát učitel odkazoval: přečtěte si to a to, to a to je zbytečné. Učebnice neslouží k lektorování se obsahu učebnice.
2. Skripta nejsou učebnice. Skripta jsou, jakýsi, vejcuc, takový jako přehled. Skripta, v žádném případě, neobsahují rozsah „učiva“ žáka vysoký školy. Zajímá mne, například, rozklad těla po smrti. Tak pro mne je praktické si stáhnout (případně půjčit, ale dnes to opravdu většinou není nutné, drtivá většina základu je na Wikiskripta, a co ne, jde někde najít a stáhnout) příslušné skriptum z pathologie. Tam si učiním základní přehled, mám tam i terminologiae medicae ianua, no a podle toho už si pak hledám odborné články, případně si koupím / půjčím / stáhnu příslušné kněhy. Samozřejmě, jiná věc je úroveň našich vysokých škol, to už nechám na laskavém posouzení každého jednotlivce, když třeba studentka češtiny a historie na Universitě Karlově ani nečte nic ve střední češtině, bo to ani prakticky neumí, jenom si čte o tom, že ty kněhy, jako, existují, no tož to je magistra češtiny jak noha, ty pyčo, když ani neumí pořádně česky! 😂😅 Ale za to skripta, ani odborná literatura, nemohou, že?
3. Náš všeobecný školský systém je egalitářský, socialistický. Tempo je dané, kdo mu nestíhá, má doučování, když nestíhá ani tak, jde do školy pro nestíhající děti (zvláštní, pomocné, speciální…, to je Wurst, jak se tomu říká, nebo jde ze střední na učňák, z učňáku na „baronský“ učňák, no a z „baronskýho“ učňáku do rachoty zvesela, když tam třeba krade papuče a tužky, tam velice moc propadnout nejde! 😂). Když, naopak, žák stíhá moc, tak se nudí, kušní, otravuje prudí, a nebo, dnes už naštěstí víme, že talentů moc není a nemáme na to jimi plýtvat, jde do školy pro velmi stíhající žáky. Tomu jsou přizpůsobeny osnovy a osnovám učebnice. Když se zjistí, že osnovy jsou blbě, bo aj v obecenstvu možú seděť voli, no tak se osnovy upraví. Ale je to dedikovaný na průměrnýho smrada, nepočítá se s tím, že to zvládnou všichni, a už vůbec ne dospělí.
4. A dospělý je co, prosím pěkně? Podle práva, 18-ti letý? Nebo biologicky, 27-letý? Nebo psychologicky? Někdo nikdy nedospěje, jako. Ženy dospívající dřív, obecně. Výkyvy jsou na obou stranách ale obecně dřív. Po padesátce úroveň kognitivních funkcí, zase, klesá. Jistě, je to silně individuální, taky záleží na spoustě proměnných, taky co ten jedinec robi, jestli kouří, a co pije, atp., ale u většiny klesá. A o seniorech se budeme bavit? No, určité procento by to zvládlo líp, než smradi, ale velká většina je řada, že ráno najde brejle, zuby a trefí na mísu, a kdyby nebyli kognitivně zaměstnáni, zaměstná je Blesk. Nebo naše – vaše televise. Nebo leták z Kauflandu. A co smažky? Zrovna rožnovský „perník“ je vyhlášený, pár let a bude na tom hůř, než většina seniorů. A co chlast? Jasně, ten je pomalejší, ale pak ty změny jsou hodně 👌!
5. A co to je zvládne? A jak to zvládne? Smradi mají učitelé, ten je učí. Kdyby se učili podobně dospělí, udělaj se jim speciální osnovy. Buďto by byli rychlejší, nebo pomalejší, nebo cca stejně. Ale jako sám? To je asi jasné, že to bude silně individuální, a potom, hromada lidí, ne-li většina, je tak pomatených, že bez řádného vedení je lepší, když se neučí nic, měli by v hlavě jenom další domněnky, polopravdy, omyly a mythologii.

Prostě: celé je to absolutní nesmysl!