Podle mě díky tomu, že lidský organizmus získá na daný vir určitou odolnost.
Ve středověku se zase tolik necestovalo, takže se nemoc nemohla tolik rozšířit, i když se tehdy na hygienu tolik nedbalo. Svět tehdy nebyl propojen na globální úrovni, čímž existovali oblasti, kde mor nebyl, nebo alespoň nebyl tolik rozšířen.
Dále na jihu v té době lékařství bylo na lepší úrovni, takže tam se šířil méně. Mluvím o arabských destinací.
Je to ale jen můj názor a mohu se mýlit.
0 Nominace Nahlásit |
V arabském světě se to snažili celkem dobře léčit, izolovaním,
spalováním mrtvol, hygienou, zabíjení krys a jiné havěti (u kterých
měli podezření, že by mohly přenášet nemoci).
Panovníci proti tomu celkem dost rázně zakročovali, snažili se s tím
něco dělat, vynakladali na to dost peněz aj. prostředků, povolavali
lékaře a „vědce“ aby to studovali a hledali způsoby (prevence,
léčby atd).
V Evropě to „odeznělo“ až to vybíjelo celkem dost populace. Nakonec to přeci jen odeznělo, kdy už se to přestalo šířit a až zůstali jen ti nejsilnější, které ty nemoci neskolilo.
Upravil/a: DoTazatel
0 Nominace Nahlásit |
Asi žádný virus či bakterie není 100% smrtelná, vždy se najdou nějací jedinci s rezistencí. Je jen otázkou KOLIK jich bude. Další mechanismus omezení je zdecimování potřebných hostitelů, pokud bude 1 hostitel na 1000km2, dost těžko pak dojde např. ke kontaktnímu přenosu, potažmo dalšímu šíření. Nejsem epidemiolog, ale myslím, že fungují i další „brzdné mechanismy“.
0 Nominace Nahlásit |
Většinou jsou ty věci z Číny a věci z Číny nevydrží nikdy dlouho, pár lidí to zabije a pak se to zničí samo.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |