Avatar uživatele
Disraeli

Z jaké příčiny označovali někteří autoři některé své vedlejší literární postavy jen jedním písmenem?

Namísto celého jména, tak jen třeba pan K., slečna M., lady/madame H. A třebaže jsou tam ty postavy zmíněny víckrát a kolikrát tami vystupují, tak vždy jsou uvedeny tímto způsobem (jedním písmenem).
U klasických/his­torických autorů je to docela časté.
Nevíte proč nebo nenapadá vás důvod? Mě napadá jen, že třeba už se jim nechce vymýšlet další jméno (což se mi zdá jako blbost) nebo nechtějí čtenáře zahlcovat tolika postavami a jejich jménami, tak to zkrátí. Ale ani to mi nepřipadá moc jako dobrý důvod.
Jiný důvod?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Aappo před 1109 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Existují literární toponyma = vlastní jména osob, měst i zvířat atd. Vědci zkoumají jména osob užitých v literatuře.

Záleží na autorovi, někdy jde o motivaci, zamyšlení, zda čtenář motivaci porozumí,. Někdy jde o skutečné jméno, jindy o neskutečné. U zkratky nezáleží na postavě, ale na ději. Třeba Josef K,. v Kafkově Procesu je bankovní úředník, muž, který vidí nespravedlnost, bojuje proti obvinění. Takže jde o osobu, která je zástupcem určitých lidí, jméno není důležité, ale jednání aktérů. Jde o skrytý význam – děj, který se vyskytuje u různých typů, takže je jen jasné, že jde o muže, zástupce úředníků a proti němu činnost advokátů, soud atd. I když je uvedená zkratka, upoutá a je snadno zapamatovatelná. Pro vykreslení společnosti v době života Josefa K. to stačí. Jméno je víc než jen pojmenování postavy. Je to víc než jen úkol pro spisovatele je vybrat. . ,Jméno Je součástí určité identity člověka ,ovlivňuje tón díla, , zprostředkovává historii a danou situaci, je tedy součástí příběhu tak, jak jej vidí autor, .

Třeba v médiích se uvádí zkratka, jména, aby se neodhalilo celé příjmení, třeba příbuzných stejného jména. V detektivkách jméno napovídá činu pachatele, nebo je jeho protikladem. Možností je hodně, záleží opravdu na spisovateli, na jeho způsobu myšlení a jeho názorech na činy, které se opakují atd. rovněž biografie, obsahuje jméno, stejně jako realistický příběh ze života, který se týká přímo určité osoby, skupiny, je jedinečný , nebo jde o událost, která má dějinný význam.

Třeba Karle Čapek jména opakuje.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Ide o takzvané realisticky dokumentárne písanie príbehu zo skutočného života, kde v záujme zachovania súkromia hlavného hrdinu/hrdinky sa celé meno nepíše, len prvý znak mena. Ostatné mená považujme za autorskú fikciu. Napríklad obľúbené mená Červenej knihovny: domovníčka pani Nováková, Pani domáca, MUDr.Pilulka, Prof.Sázavský

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kelt

Klasika je třeba Foglar a jeho Záhada hlavolamu a pokračování ve Stínadlech. Tam píše Jan Tleskač o tajemném M a pak je z toho Mažnák, důležitá postava

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Emefej

Úsporné důvody, důležitý je děj, nikoliv jméno ostavy.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

Myslím klasické romány (Austenová, Dumas, snad i Dostojevskij nebo Hugo,… ani nevím u koko všeho, ale setkal jsem se s tím často). Fiktiní romány (z romantismu, naturalismu, realismu,… to je jedno). Často je některá z vedlejších postav označována jen jedním písmenem, namísto, aby bylo uvedeno celé jméno.
Určitě to není kvůli soukormí, anonymitě a podobně. Za jedno je to celé fiktivní a za druhé se většinou ví o koho se jedná (syn/dcera toho nebo onoho, bydlí tam, má takový titul, atd.).
Úspora je taky možná, ale myslím si že to není ten důvod. Jako proč by kvůli úspoře neuvedli jméno, ale jen iniciálu křestního jména. Obzvlášť, když to mi připadá jako neúsporná a nelogická „úspora“.

Jen mě to už kolikrát udivovalo a říkal jsem si proč asi ti utoři uvádějí tu postavu jen takto. Vždyť místo M. není těžké vymyslet nějaké jméno, které na M začíná, jako třeba Monika, Margaret, Madeline, Marie,… namísto, aby to byla třeba jen slečna M.

před 1109 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

Práve o to ide napríklad u Foglara. Čitateľ je celý čas napnutý, kto to môže byť, domýšľa sa a nakoniec zaznú fanfáry a spoznávame hrdinu.

před 1109 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Nj, ale nejde o to tam, kde to myslím já, protože tam to nemá žádnou logickou příčinu. Zkrátka to tak je (ale mě by zajímalo proč nebo co ty autory k tomu mohlo vést).

před 1109 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

Disraeli, nemému decku ťažko rozumieť, (pokiaľ nepoznáte spôsob prstovej reči).

před 1109 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek