U některých úsloví se nedá zjistit, kdy vznikla.

Slovník idiomů a frazeologie uvádí, že jde o převzaté upravené spojení z němčiny – původně každý hledá dobré boty.

Už to vysvětleno v podstatě bylo.Mně to připomnělo vtip:

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili,
tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně
podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká:
„Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“
Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní
učitelka však zachovala klid.
Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát
správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To ale nejsou moje botičky.“
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: „To jsi
nevěděl dřív,“ tak s námahou zase botičky sundala.
Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mýho brášky. Maminka
říká, že je mám nosit taky.“
Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla
chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se
zeptala: „Kde máš rukavičky?“ Chlapeček
odvětí: „Rukavičky mám nacpané v botičkách.“

… soudní proces s učitelkou začne příští měsíc…

Myslim ze ve filmu Rozpusteny a vypusteny je to pekne vysvetleno

to znamena, ze dotycny ma problem…

protoze kdyz to uslovi vznikalo a dotycnemu doopravdicky teklo do bot, bylo to neprijemne a byl to taky trochu problem