Myslím, že ne. Pokud nějaká kultura nepoznala křesťanství, tak její členové budou posuzováni pouze podle činů.
0
před 10 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To je hodně „rokiovská“ otázka! 😅
Má se na Bybel vztahovat pouze zásada ignorantia legis neminem excusat, nebo zásada ignorantia iuris neminem excusat?
Má se tak dít podle zásady ecclesia vivit lege romana?
Jednoduše řečeno, z pohledu křesťanské dogmatiky a ius canonici, je Bybel jeden ze dvou základních pramenů víry – vedle Tradice.
Pramen víry ale není zákonem, ani pramenem práva (ipso facto). Pramenů ius canonici je vícero, ale – jednoduše řečeno – je to zejména codex iuris canonici.
Codex iuris canonici není trestním kodexem a řádem soudu trestního, kanonické právo neobsahuje žádné tresty ve smyslu trestního práva hmotného – i v době, kdy měla církev silné postavení ve společnosti a státy byly podřízeny katholické dogmatice, církev žádnou trestní pravomocí nedisponovala (vyjma řeholních řádů), ale odsouzené předávala k potrestání zákonnému světskému soudci.
Abych uvedl příklad: Jan z Husince byl souzen Sněmem, a ano, podle práva kanonického. Jan z Husince byl shledán, koncilem, jako kacíř v bludu setrvávající. Byl dispensován od kněžské služby, atd. a byl předán k potrestání zákonnému soudci, kterým byl Sigmund Lucemburský.
A Sigmund Lucemburský odsoudil Jana z Husince k hrdelnímu trestu na hranici, neboť k tomu byl vázán precedentem Fridricha II. Štaufského.
Kdyby měla možnost ho soudit církev, například kdyby byl souzen na území papežského státu, dožil by někde v klášteře. Ale, jako, římský biskup, jako zákonný (také světský) lenní pán papežského státu, by ho mohl k hrdelnímu trestu odsoudit.
0
před 10 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Posuzovány budou snad činy, ne? Problém je v tom, že došlo k násilnému a krvavému pokřesťančování. To je jako v pořádku? Někoho násilím předělat a pak ho soudit dle jeho zákonů?