Celé střechy asi ne. Pokud nejde o plochou střechu, pak je logické panely umístit na tu stranu, kde je během dne nejdelší svit slunce. Ideálně směrem na jih.
0 Nominace Nahlásit |
To si musíš spočítat. Je to snadné: Náklady podělit úsporama, které to přinese. Ty úspory je třeba počítat za nějaké to období, přesněji se počítá za jak dlouho úspory vyrovnají náklady. Do nákladů je třeba pochopitelně potřeba počítat nejen vstupní investici, ale i náklady na provoz a přidruženou technologii.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
to zálěží na několika faktorech, a nejdůležitější z nich je dodavatel a jeho schopnost navrhnout elektrárnu tak aby dávala ekonomický smysl. Ne vždy to tak je, trh je plný případů kdy si lidi koupili elektrárnu nadesignovanou na 15 letou návratnost a po roce zjistili že se jim budou náklady ve skutečnosti vracet spíš 127 let, není to chyba solárka byla to chyba špatného návrhu elektrárny a velmi nepříznivého systému měření viz černé ovce zde https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097429889-cerne-ovce/219452801081125/0/68998-solarni-elektrarna/ kde před tímto problémem varují a vysvětlují jak se mu vyhnout.
0
před 1785 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Velmi vhodné je dnes trvat na instalaci asymetrického střídače. Bez něj se návratnost elektrárny může velmi velmi vzdálit optimistickým předpokladům. Pokud v návrhu elektrárny asymetrický střídač, velmi bych zpozorněl a začal se o tento problém zajímat. Pak vám totiž nepomůže ani pokrytí tří střech solárními panely stejně budete muset dokupovat energii naprosto zbytečně ze sítě EONu přesto že byste ji dokázal vyrobit sám.