Vyplatí se fotovoltaická elektrárna na střeše domu i v budoucnu? (min. 10 let)

Vyplatí.
Hlavně výrobci, pokud včas tu elektrárnu vyplatíš.

Ach jo, 1. otázka po registraci a hned tak kontroverzní, ke všemu provokující jen laické dohady.
Takže pánové, abych to uvedl na pravou míru:

1. Na střeše jsou jen panely, žádná „elektrárna“. Efektivita je odvislá na orientaci, podílu ročního oslunění a dalších parametrech. (pokud bych znal konkrétní rekognoskaci, chtělo by to profesionální studii, jež by ti zodpověla všechny dotazy včetně variantních návrhů). Dnes můžeš dostat zdarma cenovou nabídku strukturované dodávky.

Nicméně dnešní panely jsou schopny produkovat z pouhého denního světla a prudký propad výrobních nákladů vlivem překotného vývoje technologií je pravou příčinou kolapsu dotační politiky, protože původní návratnost cca 40 let je náhle někde mezi 8–12 lety.

2. Vždy je lepší mít aspoň část zdrojů elektřiny ze samozásobení, i když výkup přebytků bude postupně znevýhodňován.
3. ad dudu, skutečně tě omlouvá jen přiznání, že nejsi technik.

To, o čem píšeš, se odborně nazývá kogenerační jednotky, princip je znám už zhruba přes půl století a v praxi se montují asi 10–15 let. (Jen třeba má bývalá firma jich osadila pár desítek, + tepelná čerpadla, rekuperace odpadního tepla, sofistikované systémy řízení optimalizující úspory, vyváženost a koordinaci souhrnných odběrů a spotřeb, tzv. inteligentní budovy a další vyspělé technologie, o nichž se v soukromém sektoru příliš nemluví).
Jsou zatím ještě poněkud dražší, ale do RD je to nesporně perspektivní investice s ůčinností 90%, zajišťující jak elektro, tak teplo. Místo obšírných litanií raději věcný viz odkaz:

4. A vážení, decentní rada, když o něčem nemám páru, je důstojnější se do toho nemontovat a dát buď erudovaný link, případně šanci povolanějším.

Na podobné věci tu byla právě pro tento účel doplněna rubrika „Zábava a ostatní“.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ko­generace

Technologie pádí kupředu. Nejsem technik, ale zaujala mne např. informace, že už nyní se do centrálních plynových kotelen montuje zařízení, které je kombinací kotle a něco jako elektroagregátu. Vše je podstatně efektivnější, protože z odpadního tepla vyroběná elektřina ohřívá vodu, slouží pro pohon zařízení kotelny a navíc, přebytky jsou prodávány do sítě. Údajně se již na trhu objevily i verze použitelné do rodinných domů. Zatím je to drahá novinka, ale už jen možné snížení závislosti na jednoho dodavatele energie je hodně lukrativní a ceny půjdou časem lurčitě dolů.

dudu, to co popisuješ, se jmenuje kogenerační jednotka.

2. Účinnost fotovoltaických modulů se každoročně zvyšuje asi o pět procent. To znamená, že moduly klasické velikosti dosahovaly v roce 2010 maximálně 235 až 240 Wp, současné moduly již dosahují 245 Wp a letos očekáváme 250 Wp, možná i více. Podle německých odhadů se grid-parity (shodnost ceny elektřiny od energetických společností a ceny z fotovoltaických systémů) dá očekávat za dva roky až pět let. Současná prohlášení Německa o plánovaném ukončení provozů jaderných elektráren zvyšuje cenu elektřiny, a tudíž se k tomuto bodu dostaneme spíše u té nižší hranice. Tím zanikne důvod pro dotace podporující poptávku a lidé si budou moci vybudovat vlastní elektrárnu levněji než kupovat veškerou elektřinu od distribučních společností. Přípojné místo však nezanikne, protože stále budeme muset odebírat energii v noci a v případě nižší výroby, například v zimě. Dalším vývojovým krokem bude zlevnění způsobu ukládání energie – pro využití ve večerních a nočních hodinách bude k dispozici energie z nadvýroby během dne.