Vyhrál by souboj rytíř bez koně, nebo tři rolníci s cepy a vidlemi?

rolníci by vyhráli

Bez koně by byl totálně ztracen. Mám vcelku pochybnosti i o tom, kdyby toho koně měl. Furt to je 3 proti jednomu, navíc vidle a cepy mají delší dosah. Pokud by on nebyl vyložený velmistr v boji a oni dokázali alespoň trochu spolupracovat, tak podle mě ani na koni by neuspěl. Bez koně to je bez debat, to by rozsekali raz, dva.

rolníci by vyhráli

Jeden, byť sebelíp vyzbrojený, nemá proti třem šanci.

rytíř by vyhrál

Znáš ten fór o incidentu na sovětsko-čínských hranicích? (je starší než ty)

TASS informuje:
„Na mírumilovně orající sovětský traktor zákeřně zaútočilo 5 čínských tanků zuřivou palbou. Traktor palbu opětoval, přičemž 3 útočníky zničil a zbylé dva zahnal na útěk.“ ;) :)

Pokud by rolníci byli stejného ražení, jako „mírumilovný sovětský traktor“, pak by vyhráli. Jestli by to ale byli obyčejní zemědělci, byla by to téměř jistě jejich poslední chyba. („téměř“ proto, že v každém boji se může stát cokoliv, včetně nešťastného uklouznutí po slupce od banánu) ;) :)

Asi ti moc nedochází, KDO byli rytíři, resp. jejich „náplň práce“. V zásadě to byli PROFESIONÁLNÍ bojovníci. Neměli na práci v podstatě nic jiného, než bojovat anebo se na boj připravovat. (mnoha různými formami – cvičením, turnaji, lovem atd.) Od Slunka do Slunka, den co den s vyjímkou nedělí. Na rozdíl od rolníků měli mraky zkušeností z bojů již od ranného mládí.

Možná si to představuješ tak, jak to předkládala propaganda minulého režimu, kdy „nadšení rolníci s cepy“ zaháněli na útěk jednu protihusitskou kruciátu za druhou.

Skutečnost ale byla „trochu jiná“. Nadšení rolníci NEBYLI „jen rolníci“, ale regulérně trénované a profesionálně vedené vojsko, o čemž svědčí např. zachované husitské „vojenské řády polních vojsk“. Mnohé byly velice vyspělé, hodně nad běžnou úrovní tehdejšího válečnictví. Pamatovaly nejen na počínání v boji, ale i na přesuny – přesně rozvržené kolony dle typů vozů, jak se mají řadit v případě nenadálého kontaktu s nepřítelem [husitská vozová dvojkolona byla schopna se změnit doslova v několika minutách v opevněný a k boji/odražení nepřítele připravený tábor, kde každý měl své místo/funkci], přes rozmístění a složení průzkumných oddílů až k předepsaným zásobám střeliva a proviantu a především přísně/brutálně vyžadovaly bezpodmínečnou kázeň. To byla od dob římských legií zapomenutá „novinka“ a jak jistě víš, tak vycvičená a řádně vedená disciplinovaná jednotka si dokáže snadno poradit i s mnohem početnějším „chaotickým“ nepřítelem. (Však zajdi někdy na fotbal a mrkni jak 200bengů lehce rozežene několikatisícový, ale nedisciplinovaný dav bez vedení.)

A i ty rolnické cepy NEBYLY tak docela rolnické (celoddřevěné a tupé), nýbrž okované a s hroty, díky čemuž dokázaly prorazit a zranit/zabít rytíře i v plátové zbroji. O tom, že husité používali veškerou dostupnou zbroj (jakkoliv neunifikovanou – přilbice, kroužkové košile, kyrysy a vůbec kde co) nemluvě. Tolik k husitským „hadrnickým rolníkům“, kteří poráželi křižáky a vůbec kde koho div ne s prstem v nose. ;) :D

Osobně tedy předpokládám, že rytíř, pokud by rolníky neskolil všechny do jedné minuty by mohl jen nadávat nad „překotným vyklizením bojiště“ tím nejchytřejším rolníkem. ;) :D :D

Ostatně o faktu, že si rytíři dokázali poradit bez koní i proti násobně početnějším BOJOVNÍKŮM svědčí např. bitva u Antiochie (1. křížová výprava). Bitva není ani tak zajímavá tím, že se dobře obrnění rytíři dokázali pěšmo prosadit proti mnohem lehčeji obrněným protivníkům (zhusta na koních!), ale disciplínou křižáků na bojišti (pro rytířská vojska zcela nevídanou). :)

jiná odpověď

Takových rytířů už bylo… Většinou podlehli už jenom z toho smradu 😜

Upravil/a: Kepler

jiná odpověď

Roľníci, pre ktorých pracovný nástroj sú cepy a vidle by mali šancu boj vyhrať – pokiaľ by tým rytierom nebol Jean Marais. Rytier bez koňa a brnenia je iba obyčajný peší bojovník s mečom a štítom len s lepším výcvikom (teoreticky).