Všímáte si chyb v knihách?

Ano. U leckterých knih mám pocit, že korekturou ani neprošly – že na korektuře nakladatel šetří, protože ji má za zbytečný výdaj, a podle toho to taky vypadá. Doslova mě to vždycky zabolí.
Jedna kniha byla obzvlášť chyb plná (zejm. interpunkčních), a to přes to, že je v ní kdosi podepsán jako „jazyková redakce“… to už pak jeden neví, co si myslet.
V mém případě by si člověk mohl myslet, že jde o profesionální deformaci (jsem mj. korektor), ale všímal jsem si jich daleko předtím, než jsem s korekturami za­čal…

Upravil/a: quentos

Často. Chyby si snad vždy všímám (pokud bych si ji nevšiml, nevěděl bych o tom 😂). Dokonce skoro v každé knize se najde alespoň jedna chybka. Kniha prochází před vydáním i několika korekturami, ale vždy se něco přehlédne. Taky to dělají jen lidi, kteří nejsou dokonalí.
Ale žasnu spíš kolikrát nad „kvalitou“ překladu nebo když je chyba doslova na každé stránce. To už i štve.
Některé knihy mají třeba i špatný tisk – vynechaná nebo opakovaná strana, rozmazané/neči­telné.
Co mě ale fakt naštvalo bylo třeba kniha „Konec prokrastinace“ (tištěné vydání 2013). Dvakrát se opakovalo asi 40 stran a 30 stran obsahu chybělo. Tzn. je tam normálně asi strana 3 až 40 a namísto , aby po straně 40 následovala strana 41, tak je tam opět strana 1 až 40… a pak už je tam strana sedmdesát-něco (zkrátka chybí asi strany 40 až 70). Takže jo, taková „chybka“ docela naštvala, když chybí několik desítek stran obsahu a 2× se opakuje tentýž obsah. :D

Když čteš staré knihy (jako hodně staré vydání), tak ty jsou snad bez chyb, až je to s podivem, možná lidé byli dřív (před sto lety a víc) pozornější nebo si na tom dávali víc záležet. Ale zase už to není úplně dnešní čeština, nachází se tam archaismy a v psaném projevu platila jiná pravidla než dnes (ale nejsou to chyby). Ale jako mně to vyhovuje a čtu je často, dokonce mi tahle starší čeština s jejími pravidly vyhovuje (jako upřednostňování S před Z u cizích/pře­jatých slov a další).

Upravil/a: UPhelp

Dobrá otázka. ANO, všímám a nemyslím tím jazykovou korekturu, jak píše quentos. Zejména knihy pojednávající o historii jsou doslova TRAGÉDIE. Je tam TOLIK chyb, že trpím pochybnostmi, jestli jde jen o neuvěřitelně rozšířenou blbost a lemplovství NEBO o systematickou snahu překrucovat. Nejde jen o faktické trapné chyby v datech či jiných reáliích, ale i překroucený výklad a význam. Bohužel i v jiných oblastech literatury (ať již ryze odborné nebo populárně naučné) je výskyt chyb doslova ALARMUJÍCÍ. :(

Doby, kdy kniha – pokud se tvářila seriózně – MUSELA mít svého odborného lektora (nebo rovnou kolektiv lektorů) je prostě pryč. I za bolševika byly knihy hodnotnější (pokud v nich někdo hledal poučení), protože stačilo odhlédnout od povinných marxleninských žvástů o vedoucí úloze strany/proletariátu a případného zamlčování, tak na „všechno ostatní“ (fakta) se člověk mohl spolehnout. (Přirozeně byly i pověstné vyjímky, jako třeba Lev Bezymenskij a další perly komoušské propagandy) ;) :)

Ano, přímo mě to ťukne do očí. U knihy by jeden čekal, že bude bez chyb, ale zdá se že někteří vydavatelé na korektorech zřejmě šetří, jak už naznačil quentos. O tom, co se vyskytuje na netu i na poměrně solidních webech, radši psát nebudu, páč bych musel být sprostý. Jen tak pro zajímavost: kdysi jsem koupil knihu, kde chybělo pár desítek stránek. Vazač byl asi mimo. S takovými by se slušelo zacházet jako s knihou: seřezat a svázat.

Kdysi jsem četla dětem z nějaké knihy , kde bylo napsáno: „utratil veškeré dolary a nezůstal mu ani halíř“.

Dlho som reagovala ako vy, alebo quentos, prekážali mi gramatické chyby. Ale časom som zistila, že veľa ľudí pri čítaní, napriek tomu že ovládajú jazyk, nezbadá, alebo pustí aj preklep, či gramatickú chybu.

Bola som zvedavá na príčiny a (teraz vopred upozorňujem: nejde tu o ospravedlnenie jazykových korektorov) všimla som si pre verejnosť neznámy fakt.

Väčšinou je korektor/ka tlačený časom, musí čítať text, ktorý ho nezaujme, alebo práve naopak, text ho zaujme a číta čo najrýchlejšie, veľakrát celú stranu jedným pohľadom, aby mohol do termínu odovzdať gramaticky overenú a opravenú prácu. Ak číta len očami celé odseky naraz, chyba ľahko prekĺzne. Viac chýb nájde, ak číta vetu po vete, vtedy je pozornejší. Čím dlhší text číta naraz, alebo text má komplikovanú, či nezvyčajnú väzbu, miešaný so slangom, alebo nárečím, tým viac chýb prepustí. Určite sa vám stáva, rovnako ako mne, že pri čítaní prvých znakov slova si myseľ automaticky dopĺňa zvyšok a ak sa znova vrátite naspäť k prečítanému, vás prekvapí, že tam je iná koncovka slova, alebo iné slovo.

Toto je jedna strana problému, ale jestvuje aj druhá strana v nedostatočnej kvalifikácii korektorov. Tieto chyby jednotlivcov veľakrát prekrývajú skutočne kvalifikovanú prácu zodpovedných a kvalifikovaných jazykových korektorov.

Pokiaľ ide o odbornú literatúru, veľakrát odbornú korektúru robia ľudia tendenčne zameraní a snažia sa zištne presadiť svoje odborné záujmy, či odborné, alebo politické záujmy svojich „sponzorov“.

Upravil/a: led

A což teprve v technické literatuře. Tam si leckdy rozumíme jen proto, že víme o co jde. Člověk se ani nepozastaví nad formulací „… postupujeme proti hodinkám…“, resp. „… proti hodinovým ručičkám…“, protože vím, že autor chtěl napsat „proti chodu hodinových ručiček“, ale pokud se jedná o chyby ve vzorcích, kdy dávají nesmyslné výsledky, tak to už je moc. A takových knih je spousta. Měl jsem (možná, že ještě někde mám) jakási skripta, kde co stránka, tak min. jedna chyba a dalo by se říct, že osudová. A z toho se měl člověk učit…

JJ, a když jich je víc, než příliš, ztrácím chuť tu knihu číst.
Ale to bylo jen v jedné, tak zůstala nedočtená.
Knihy, které čtu více, mají chyb jen minimum.

Nevím, zda to mám uvést, ale zajímám se o jazyky, takže si obstarám knihu a učím se podle ní. Někdy mám i zvukovou nahrávku. A jsem zvyklý, že je článek a gramatika a slovíčka jsou u dané lekce. Někde jsou slovíčka, která nepotřebuji a o nějakých 10 a více stránek dál je zrovna ten text, kde jsou probíraná slovíčka, která byla uvedena dříve. Nebo je cvičení a pro řešení už musí být člověk na vyšší úrovni a v dané knize se to probírá zase později.

Teď jsem četl klukům Rychlé šípy (soubor všech 3 knih v jedné) a teda několikrát jsem nebyl schopen text přečíst… Jsem se zarazil, přečetl pro sebe, zamyslel se co to vlastně mělo znamenat a nahlas přečetl opravenou verzi…

Jednou jsem koupil knihu, kde asi 80 listů bylo vytištěno jen z jedné strany…

Jinak občas si něčeho všimnu, ale většinou to bývaj maličkosti.