Víte, že mozek, pokud není postižený úrazem, odchází do věčných lovišť jako poslední ze všech orgánů?

Ano, tělo to tak má nastavené, že například pokud ležíte ve sněhu, tak tělo se vykašle na končetiny, a snaží se ohřívat zejména střed těla a hlavu. Takže nejdříve se tělo vykašle na končetiny, poté na orgány v bříšku, a na srdce a mozek až jako na poslední.
Proto stačí pár minut venku v zimě, a hned máme fialové ruce.
Po smrti dál rostou nehty a fungují v těle procesy, které jsou nezávislé na krevním oběhu. Tělo sestává z neživých látek, krev lze rozdělit na jednotlivé neživé prvky, stejně tak kosti a orgány. Tělo je tudíž soustavou neživých látek, které spolu chemicky reagují, vytvářejí elektřinu (viz film Matrix, kde jsou lidé používáni jako zdroj elektřiny) a tomu říkáme život. Může být ale živé něco, co sestává z neživých látek/prvků?
Pro vědce je proto dodnes složité definovat život. Dělení na živé a mrtvé možná nedává žádný smysl. Spíše jde o to, zda na sebe látky chemicky působí či nikoliv.

Co to je postižen úrazem? Na světě je nemálo lidí, kterým kvůli byť třeba dočasnému nedostatku kyslíku její mozek zemřel, ale jejich srdce tluče a „žijí“ na přístrojích. Takže uvedené platí v případě srdeční smrti, ne v případě mozkové smrti.

To jsem nevěděl. Je to pro mě zajímavá informace.

Ano, víme. Lékaři už pojem „mozková smrt“ zavedli dávno. Zato ty pořád nevíš, že před „že“ se píše čárka.

Blbost. Já to zkoušel. První odejde srdce, hned po něm mozek, pak nevím… asi nějaký méně náročný spotrebiče
Proces smrti je velice milosrdný, novinářskem .............­. nevěř