Většinový názor=správný názor? Ano nebo ne?

Může to tak být a nemusí. Určitě se najdou i otázky, které dokážou zmást většinu lidí.

Neplatí to vždy.

Podle většinového názoru byla dlouhá staletí Země placatá.

Ne vždy. Někdy se jednodušší cesta jeví jako správná, ale opak je třeba pravdou. Často také dáváme na první dojem a ne vždy to vyjde.

Může být a nemusí

Někdy se většinový názor může mýlit.

Pokud je to jen názor, tak většinou správný není. Bude subjektivní a skupinově se ještě umocní (ta subjektivita), znásobí. Většina takových názorů je omezených (o někom, o něčem… nenávistné, osočující, vymýšlející, negativní. Běžně přijímané průměrnými lidmi).
Pokud jde o nějakou akceptaci faktů a podobně, může být. Ale to je něco jiného.

Mínění většiny není odborné, objektivní ani spravedlivé. I nějaké myšlenkové zpracování v nějakém oboru nebo něco takového, pochází od jedince. A až po zveřejnění se dostává na veřejnost. Jako klidně na tom mohlo spolupracovat víc lidí, ale na základě racionality a jedná se o užitečnou/tvo­řivou spolupráci. Později se takové zpracování může deformovat (ve skupinách). Dobrým příkladem mohou být i zákony. Jeden profesionál zpracuje nějaký zákon – hezky odborně, srozumitelně, vklídku doma, ale pak to projde parlamentem (neodborným a mnohonázorovým davem) – hlasováním, změnami a nesmyslným doplňováním (a vyleze z toho úplně jiný zákon. Třeba i nesmyslný, protiřečící/ne­utrální a špatně podaný).
Ani svědectví velkého množství lidí není jistější, než třeba než svědectví jednoho nebo dvou lidí (davové halucinace).
Záleží jak v čem. Ale co se týká názoru většiny = je to laický názor. Obzvlášť, když se to týká něčeho odborného, nějaké vědy a lidi na to mají své „názory,“ i když se v tom neorientují. Dobrý příklad třeba ekonomie nebo politiologie. Každý má nějaké soudy o něčem, ale nezná například jednotlivé pochody/funkce a ani základy.
V davu se to pak ještě víc deformuje, subjektivita a iracionálnost se zvětšuje.

Některé spolupráce jsou tvořivé a násobící pozitivní síly (synergie, brainstorming a další..) – ale to se jedná o konkrétní tvořivé spolupráce, racionálně organizované a podobně. Čistý dav je opakem, instinktový, pudový, iraionálně založený.
Samozřejmě, že otázka se netýká přímo davu, ale to je jedno. Je to jen příklad, jak to může fungovat ve velkých skupinách. Většinový názor je prostě názor „obyčejných,“ průměrných lidí a ten moc správný nebude. Příklad: většina lidí asi není moc bohatá (úměrně vzhledem k bohatství státu, společnosti a prostě životní úrovně státu – takže se o lidech nedá říct, že jsou chudí, ale prostě nejsou bohatí. Mají de facto minimum, co je možné v té společnosti mít a čeho dosáhnout… průměrné měsíční výplaty, plus možná nějaké jednoduché spoření). Takže názor většiny o penězích, ekonomice, prácii/podnikáni asi nebude správný. A takhle se o dá říct asi o všem, nejen o ekonomice/fi­nancích.

Lidi dělají chyby a je jedno jestli jde o subjekt nebo objekt, pravdu má jenom příroda zde se nic nezmění ani za milion let!