Věděli jste za komunismu, že existuje internet? Psalo se o tom někde v rudým právu nebo jiný papírový srandě?

Nejspíš nepsalo a kdo věděl, věděl to odjinud. Často se zapomíná, že na dovoz PC do ČSSR bylo uvaleno embargo a ti, kteří stále volají po návratu komunistů by dneska tak leda zírali na bednu 🙂

Internet v té formě, jak ho známe neexistoval v době na kterou se ptáš! Ale internet by byl pro komáry velký problém! Za jejich časů panovala cenzura, nefungovala svoboda slova, náboženského vyznání atd. Tehdy byl každý rozmnožovací přístroj (což v té době byl i jednoduchý cyklostyl) evidován STB. O dnešním „sdílení“ se nám ani nesnilo. Za verbální kritiku režimu, sledování zahraničních rozhlasových a TV stanic, čtení pašovaných tiskovin, byl kriminál. I kdyby nakrásně internet existoval, pro počítače vyrobené v Agrokombinátu (JZD) Slušovice by to asi nebylo nic moc. Pro to všechno jsem šťastná, že sem se dožila této doby, kdy nemusím
žebrat o informace, o výjezd do zahraničí a můžu si říkat a vyznávat co chci a komu chci . Nikdo z vás mladých si nedovede představit, jak to tenkrát fungovalo a jaké bylo ponížení v té době žít. Možná právě proto si nevážíte dostatečně dnešních možností a mnoho mladých, kteří tu dobu nezažili se přiklání ke komunistické ideologii. „Kdo do třiceti let nebyl komunista, nemá srdce. Kdo je komunista po třicítce, ten nemá rozum !“ John Lennon

citujem:
„K oficiálnímu napojení první československé instituce, pražského ČVUT, došlo 13. února 1992. Šlo ale spíše o formální záležitost, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991.“
http://www.ces­katelevize.cz/ct24/me­dia-it/45418-ceskoslovensko-se-pripojilo-k-internetu-pocatky-byly-pomale/
Dovtedy najčastejšie sa používal medzi štátnymi, politickými a vojenskými organmi diaľnopis.
Trošku poopravím Bohemicu neboli to len Slušovice, ale i Robotron (NDR), PMD (Piešťany ČSSR) a PC XT západnej (prevažne americkej) výroby, dokonca sa už objavili aj prvé XT laptopy… Pracovali na operačnom systéme DOS. Tieto boli prevažne v podnikoch. Medzi občanmi boli rozšírené Spektrum, Atari, Commodore aj keď prevažne na hry. Mám z tej doby krásne spomienky na zväzarmovské počítačové kluby a nadšené programovania v strojovom kóde a BASICu, Cobol, Fortran a iné. Z takéhoto klubu 602.organizácie Zväzarmu sa neskôr vyvinula svetoznáma (v súčasnosti sídliaca aj v USA) firma Software602
http://www.602.cz/

Doplňuji:
„Rozvoj internetu nebyl věcí politickou, ale technickou.“
v tomto nemáte úplnú pravdu, bol a aj teraz je vecou politickou, nielen technickou.
Napríklad informácie a dezinformácie sa týmto spôsobom šíria rýchlejšie a masovejšie, je to lacnejšie. To má potom vplyv na veľké množstvo ľudí od malých ľudí až po tých prestárlych. Kombinácia internet a tlačené, či audiovideo médiá dohromady sú tá najvňčšia zbraň ovplyvňujúca konanie ľudí.
Preto, ak niektorý štát chce obmedziť informovanosť, obmedzí internet (Čína).
To isté bolo aj v socialistickom tábore, určitá skupina ľudí mala možnosť používať aj komunikačný systém, predchádzajúci dnešný internet.

Upravil/a: led

To asi těžko, když v tý době internet neexistoval. 🙂

Tenkrát internet v použití pro širokou veřejnost neexistoval.

Já za komunismu „nežil“, teda žil, ale byl jsem malé dítě.

Ano běžní američané myslím internet neměli doma na stole.

Internet byl na Univerzitách nějak spolupracující s US Army.

pěkná stránka je www.muzeuminter­netu.cz

Bylo by dobré oprostit se od zavádějících politických názorů. Rozvoj internetu nebyl věcí politickou, ale technickou. Vznikl postupně s rozvojem počítačů a datových sítí. Kdo se o datové sítě zajímal, tak o něm věděl. V době komunismu ještě nepřicházelo domácí použití v úvahu. Je nutné připomenout, že podnikové datové sítě byly v Československu v provozu od počátku 80. let. Používaly se počítače připojené přes modemy k běžným telefonním linkám, stejně jako později internet. Co si však mnozí neuvědomují, že tehdy jsme všechno, včetně mikroprocesorů uměli u nás vyrobit. Pravda, byli jsme několik let za Amerikou. Dovedete si ale představit, jak bychom na tom byli dneska, kdybychom mohli používat jen to, co umíme vyrobit v ČR?