Věcné břemeno na dožití – co s tím?

Mám na sebe napsaný rodinný dům. Dostal jsem ho jen tak, aniž bych se o to prosil kohokoliv, je na mě napsaný od dětství. Otec si ohledně bydlení a pozemku odjakživa dělal všechno sám. Aneb kutilové jsou fajn, ale jen když jejich práce za něco stojí. To ovšem není případ mého otce.
Je to střední rodinný dům 4+kk a větší pozemek (2 zahrady, 2 garáže, dílna, stodola, 2 pergoly atd..), na poměrně výhodném místě, ale je to ruina a horší se to. V současném stavu by to ani nebylo prodejné, třeba už jen díky tomu, jak pochybně máme zařízené topení a další bizarní „vymoženosti“, ne jeden řemeslník by se zde asi hodně divil… nebo možná upadal do mdlob.

Otec zde již nebydlí (trvalé bydliště zde ale stále má), jsem tu pouze já s partnerkou a nemůžeme si dovolit do bydlení investovat, či si dokonce vzít hypotéku, to by byla v naší situaci naprostá finanční sebevražda – jsme oba plnoletí ale stále také studenti s opravdu minimálním příjmem. Vlastně bychom tu hypotéku ani nedostali. Jsme rádi, že máme takzvaně co do huby. Bez rodiny partnerky, která nám se vším pomáhá, už bychom možná ani neměli střechu nad hlavou.

Moji rodiče mají toto bydlení pouze jako pojistku, aby se měli případně kam vrátit. Já jsem majitel pouze tehdy, když se jim to hodí do karet. Počítali s tím, že zde zůstanu, vezmu si hypotéku a zainvestuju, vlastně předepsaný život už od dětství. Nemáme zde ale zájem zůstat dlouhodobě, pouze si po škole co nejvíce našetřit a upalovat pryč a to i za cenu, že bychom museli do pronájmu.

Problém tak nástává vě věcném břemenu na dožití, které je na celý dům včetně pozemku. Zrušení břemene dohodou nepřipadá v úvahu a nemá smysl se o tom ani bavit, to už jsme zkoušeli. I když to vyzní blbě, naše rodinné vztahy nejsou nejlepší a s otcem není žádná řeč. Vymýšlí a plánuje za zády všech, tudíž mi došla trpělivost a je mi úplně jedno co se s ním případně stane.

Chci to mít srovnané a nestresovat se dalších 10 let, jestli mi to už zítra spadne na hlavu nebo ne.

Dočetl jsem se, že jsou nemovitosti prodejné i s věcným břemenem, ale velmi obtížně a jen za zlomek ceny.
Dále mě napadlo, jestli by se to celé nedalo řešit soudně, ale opravdu nevím.