To co píše Edison je pravda, nicméně…
Soudkyně může vzít tvoji výpověď jako „účelovou“ (právnicky to znamená, že LŽEŠ – ovšem nelze to napadnout jako např. křivé obvinění) dle vlastní libosti/uvážení a výpověď fracka přijmout – výsledek se dostavil.

Spoléhat bezvýhradně na právo, zákony či „pravidla“ v tomto systému je DOST HLOUPÉ, když platí dle situace jen někdy, a jak pro koho. Spravedlnost si musíš zajistit SÁM (přičemž díky výše zmíněnému jsi oproštěn od morálních dilemat případné „špatnosti/ne­morálnosti“ této obrany)!

Takže odvolat se je jasné, ale i kdybys to „dohnal až do Evropy“, NIKDO ti nezaručí, že uspěješ. Přemýšlej o tom. :)

Odvolat se a argumentovat nedostatkem důkazů a nevěrohodností svědka, případně podjatostí soudce. Ale chce to právníka. Odsouzení nemůže být provedeno na základe tvrzení proti tvrzení, protože soud musí být přesvědčen BEZVÝHRADNĚ o vině na základě důkazů, svědectví, znaleckých posudků… Jedno pochybné svědectví, dle mého skromného soudu, nemůže být důvodem k odsouzení.

Upravil/a: Edison

Význam slova „věrohodnost“ má u soudu velkou váhu. Pokud např.u výslechu nepřímo připustíš, že se tak sice mohlo stát apod. ale nejsou žádné důkazy, to už samotné o něčem napovídá.