Ve kterých posádkách měla ČSLA umístěné rakety?

Odpoveď byla označena jako užitečná

O vojenské tajemství snad už nejde. Mohu posloužit vlastními vzpomínkami z let 1979–1990. Rakety krátkého i středního doletu ve výzbroji jednotek ČSLA pochopitelně byly, pouze se používala jiná terminologie.
Rakety středního doletu byly označované jako Operačně taktické rakety (OTR), rakety krátkého doletu byly označovány jako Taktické rakety (TR).
Raketové jednotky vyzbrojené TR vznikly v roce 1962, jmenovaly se Samostatné raketometné oddíly (SRMO) a byly prostřednictvím příslušného Náčelníka raketového vojska a dělostřelectva (NRVD) podřízeny přímo velitelúm jednotlivých tankových (TD) a motostřeleckých (MD) divizí. V organizační struktuře tedy byl vynechán velitelský stupeň pluku či brigády.

Jednalo se o tyto jednotky:

Západní vojenský okruh, velitelství Tábor

1. armáda, velitelství Příbram
1.SRMO Terezín, podřízen velitelství 1.TD Slaný
2.SRMO Holýšov, podřízen velitelství 2.MD Sušice
19.SRMO Vysočany, podřízen velitelství 19.MD Tachov (dříve Plzeň)
20.SRMO Stružná, podřízen velitelství 20.MD Karlovy Vary
Po mobilizaci měl být na plný bojový stav doplněn ještě
13.SRMO Mladá, podřízen velitelství 1.TD Slaný

4.armáda, velitelství Písek
4.SRMO Jemčina, podřízen velitelství 4.TD Havlíčkův Brod
9.SRMO Jistebnice, podřízen velitelství 9.TD Tábor
14.SRMO Přáslavice, podřízen velitelství 3.MD Kroměříž
15.SRMO Vimperk, podřízen velitelství 15.MD České Budějovice

Východní vojenský okruh, velitelství Trenčín

16.SRMO Vajnory, podřízen velitelství 13.TD Topločany
a mobilizační
21.SRMO Brezno, podřízen velitelství 14.TD Prešov

Každý SRMO měl 4 kusy mobilních odpalovacích zařízení a různý počet raket. Nejdříve to byly rakety Luna (v kódu NATO Frog-3), ty jsem nezažil a moc o nich nevím. Pak přišly rakety Luna-M, přesněji Taktický raketový komplex 6K52 (v kódu NATO Frog-7), který měl dostřel 12 až 68 km. Rakety se osazovaly tříštivo-trhavou hlavicí „F“ o hmotnosti 420 kg (200kg výbušniny), další variantou byla kazetová „K“ (50 kazet, každá o hmotnosti 7,5 kg), chemická „G“ (200kg látky VX) a speciální hlavice „A“ několika typů (5 – 200 kt TNT).

V roce 1984–85 byl do výzbroje 1.SRMO Terezín a 9.SRMO Jistebnice zaveden Taktický raketový komplex 9K79 Točka (v kódu NATO SS-21). Byl vyzbrojen raketou 9M59 s doletem 15–70 km. Raketa nesla bojovou hlavici 9N113F s tříštivo-trhavým soustředěným účinkem (165 kg výbušniny + cca 15000 průbojných projektilů), odpalována automaticky ve výšce 15 m nebo nárazem. Dále kazetovou hlavici 9N123K, odpalována automaticky ve výšce 2200 m (zničila cíl na ploše 1,5 ha). Mohla nést i speciální hlavice AA60 s nastavitelným účinkem 19–100 kt TNT a s nastavitelnou výškou odpálení.
Nosiče i konvenční munice byla uložena přímo v objektech jednotlivých SRMO. Bojové ostré střelby se prováděly s tříštivo-trhavou nebo cvičnou hlavicí. Speciální munici jsme pochopitelně neměli, ta by se po vydání rozkazu „Herkules“ přivezla vrtulníky ze skladů „Čáslav“ až po příjezdu SRMO do operačního prostoru. Přejímka speciální munice od jednotky „Kos“ z vrtulníků a následná manipulace s ní se urputně trénovala téměř na každém cvičení. Sloužily v tomu výcvikové hlavice „UT“. Sklady speciální munice byly u nás celkem tři (na internetu jsou často označovány krycím jménem „Javor“, což je nesmysl, toto krycí jméno se týkalo pouze výstavby skladů, která začala v roce 1966, oficiální krycí název byl „Čáslav“). Pojem jaderná munice se v té době nepoužíval, vždy se mluvilo pouze o „Speciální munici“.

Pokud jde o operačně taktické rakety středního doletu, tak vím pouze to, že rakety R-300 (v kódu NATO SCUD-C) byly umístěny u 321.těžké dělostřelecké
brigády v Rokycanech (VÚ 4442) a u 331.těžké dělostřelecké brigády v Hranicích (VÚ 7356). Nejsilnější zbraní této kategorie byly rakety Oka (v kódu NATO SS-23), ty byly spolu se SCUD-C umístěny u 311.těžké dělostřelecké brigády v Jincích. Zádné další info o těchto zbraních ani jednotkách nemám.

Jako nosiče speciální munice byly v ČSLA, kromě letectva, použitelné i hlavňové systémy „Pivoňka“ a „Tulipán“. O raketách PVOS se již zmínil Mosoj.

O tajemství už asi nejde, ale zřejmě to není v obecné známosti…
Vím o Přáslavicích (Libavá) a Brezně (Rohozná).
😉
Nějaké info by mohlo být tady – http://www.vhu­.cz/?s=rakety+%C4%8Dsla

Máš to nějaké popletené. ČSLA takové rakety neměla. Měla pouze protiletadlové rakety.
Rakety středního a krátkého doletu zde měla Sovětská vojska po okupaci v roce 1968. Kde měli jednotky není tajemstvím, ale takováto technika nikdy nebývala v kasárnách nýbrž byla rozptýlena v lesích vojenských újezdů, Brdy, Boletice, Libavá, Doupov a mnoho menších nenápadných lesů.
Tam se nacházela také naše raketová PVOS.
Doplňuji:
http://www.for­tifikace.net/pov_pvo­s_71_plrb_pra­ha.html

Upravil/a: mosoj