Avatar uživatele
bolak

Už vás někdy zastavil cizinec a pokoušel se s vámi domluvit cizí řečí?

Pokud jo tak kde se to stalo, jakej jazyk po vás vyžadoval, co po vás chtěl a vůbec, jak to dopadlo?
Doplňuji:
Mně se to stalo naposled minulej tejden, quentos by byl na mě jistě hrdej, anglicky umím totiž jen těch pár frází co sem pochytil z filmů v biografu, takže na úvodní frázi „důjůspíkinglyš“ sem dal palec a ukazováček levý ruky asi dva centimetry od sebe a odpověděl „elitl“. Moje hbitá reakce ho zřejmě uspokojila, protože zakejval hlavou a hned do mě začal hustit dlouhý řetězce pro mě nesrozumitelnejch skřeků. Jentak na půl ucha sem tam zaslech nějaký to „bylding“ a číslo pět set a něco. Byly tři ráno a on byl evidentně vožralej, takže sem usoudil že hledá nějakej dům kde je ubytovanej, a tím celá naše vznešená konverzace taky skončila. Rozloučil jsem se s ním pokrčením ramen, přidal ospravedlňující vysvětlení v jeho rodné řeči, který sem byl schopen dát v tý zatraceně krátký chvíli se zoufalou filmovou slovní zásobou dokupy: „i cant know every number in this fucking city“ a po chvíli tichého civění a pohupování se ze strany na stranu mi poděkoval a zmizel kdesi ve tmě.

Konec.

http://www.you­tube.com/watch?v=6wPjzR0­Z8f4

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: bolak

Zajímavá 16Pro koho je otázka zajímavá? quentos, manon, aramah, kapka, Elk, hanulka11, barnajka, orestez, Tom20, Damiana, briketka10, anonym, anonym, natybubu, SteimlX, anonym před 4457 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
quentos

mnohokrát; většinou anglicky, několikrát německy. Většinou se ptali na cestu nebo po nějaké zdejší instituci. Dopadlo to vždycky dobře, ba i s Maďarem, s kterým jsme se domluvili rukama nohama

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Elk

A jé je !!! Jenomže většinou měl smůlu – neuměl Česky.
Takže jak to šlo, někdy trochu němčinou, min. angl., ale to je zajímavé se Slovákama jsem nikdy problém neměl.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Vlastně bylo všechno naopak – oslovila jsem cizinku, ale ne řečí nýbrž rukama a nohama.
Doplňuji:
Snažila jsem se poradit jedné dívce z Asijské země jak se používá telefonní automat na peníze. Jinak mě nikdy žádný cizinec neoslovil, ale myslím si, že bychom se dokázali „domluvit“.

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
briketka10

už jednou jsem to tu psala
když můžu, tak pomůžu jakkoliv, něco si pamatuju s němčiny i s angličtiny, ale jednou jsem potkala vojáka v Pardubicích s tím problém nebyl jen mě zaskočil po těch letech ze základky fakt..
v Praze jsem potkávala různé cizince a s těmi opilci, jak uvádíš byla největší práce, ale úspěch byl vždy :)
dokonce s jedním švýcarem jsem se tak zapovídala švitořil napůl německy/francouzsky až mu kumpáni zmizeli na ubytovnu, ještě mu mávali a smáli se nevím, co si mysleli, ale já mu prd rozuměla – tramvaje nejezdily, tak jsme museli jet taxikem ke mě, celou noc jsme si pouštěli LP a páskovej magneťák, já uvařila kafe a kecali jsme rukama, takovou probdělou noc už nezažiju políbil mě a na památku mám desetifrank jen tak bylo to moc hezký :))

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Tom20

U mě asi jenom dvakrát :D Vždycky se chtěli někam dostat a většinou byli Němci,pak jednou Bulhaři,Poláci,pak to jednou byl snad nějakej Rumun(tu řeč sem nepoznal :D )
Zajímavá otázka,dávam bod :D
Doplňuji:
Napsal sem dvakrát,chtěl sem napsat víckrát,nějak sem napsal blbost.

Upravil/a: Tom20

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
SteimlX

anglicky i německy mluvíci na ulicích a v práci maďaři a poláci
většinou to dopadá asi takhle DDDD
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-by-se-dala-prelozit-do-nemciny-toto-nevim-si-s-tim-rady
Doplňuji:
Mňo bydlím v Liberci, takže většinou chtěli na Ještěd, do Babylonu či cesty na různé ulice. A v práci většinou jenom kam mají parkovat a kdo je složí, to stačí bohatě jen ukazování )

Upravil/a: SteimlX

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Bahroona

Každou chvíli v Praze na hlaváku. Mluví na mě anglicky a většinou se ptají, kde jim stojí vlak, Co znamená S a J u čísla nástupiště, jestli to udtud jede do Rakouska etc. Moje odpovědi je vždycky dostatečně uspokojili :D
Doplňuji:
Vlastně na univerzitě máme spoustu cizáků a ptají se zásadně anglicky. Jelikož se u nás musí učit česky, tak veškerou angličtinu sabotujeme. Pokud dokážou na větu řekni mi to česky odpovědět, mají vyhráno a požadovaná informace se jim dostane. Pokud ne, tak je nám líto… :)

Upravil/a: Bahroona

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
manon

Stává se mi to všude, kde jsem, Čechy, cizina :) Asi vypadám, že jsem všude doma :) Vážně jsem se už zamýšlela, proč si vyberou ty lidi právě mne. Občas zvládnu poradit rukama nohama i v řečech, které neznám :) a pro jistotu už ovládám takové ty věty jako Nemtudom magyarom :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lucijej

Spoustakrát a většinou to je v pohodě. Akorát jednou se mi stalo, že jsem nevěděla, jak se řekne německy kruhák, tak jsem zagestikuovala hůš hůš, chlápek s úsměvem pokýval hlavou a jsem vesele pokračovala v popisu cesty.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Koľko rečí vieš, toľko krát si človekom. Nechápem teda, prečo k nám chodí tak málo ľudí, ovládajúcich aspoň jeden náš jazyk (češtinu, alebo slovenčinu) a chodia len turisti, ktorí si myslia, že my musíme ovládať práve ich jazyk :)
Tým, že Bratislava je na križovatke ciest, je tu aj veľa zahraničných turistov, v poslednej dobe z Ázie. Už som sa naučila v záplave slov pochytiť aspoň názov ulice, inštitúcie, múzea či obchodného domu a pomocou rúk, niekedy i papiera a ceruzky, ukázať cestu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Fidzi

Několikrát ano, většinou anglicky. Např. před půl rokem mě zastavily dvě Angličanky na Karláku, hledaly cestu na Karlův most. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
venkovan

Hned několi měsíců po revoluci na Staromáku. Ale mám pocit, že na mne mluvili jejich řečí, tedy pro ně ne cizí.
Nicméně jsem neudělal nic proto abych se pokusil s nimi nějak se domluvit – hledali cestu a měli v ruce mapu. Celkem mne to dodnes mrzí, že jsem se zachoval jako buran, ale tenlrát jsem se styděl, že neumím jinou řeč než svoji mateřskou
Od té doby když je potřeba, tak nějak se snažím pomoci. Zpravidla je to o hledání – bloudění v městě, takže pomohou mapy, papír, ruce apod. A co jsou mobily – tak už je to bez problému. Vždycky někoho na mobilu seženu někoho, kdo udělá dálkového tlumočníka.
Doplňuji:
Mimochoodem – občas lámanou češtinou se se mnou snaží domluvit snědí cizinci. Zpravidla jsou ve finanční nouzi a nabízími „luxusní“ hodně „drahé“ zboží za směšnou cenu, aby měli na benzin, naftu a nebo jídlo.
Jednou mi to zboží přímo házeli do auta – fo´ták, holící strojek, hodinky, noťas, myslím, že i televizi, jen aby sehnal peníza na naftu aby dojel někam na jihovýchod. Půl hodiny jsem mu to vracel. Ale povedlo se. A auto mi nepoškrabal ani vzteky neprokopl.

Upravil/a: venkovan

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hanulka11

je to často ,většinou chtějí nocleh ,vždy se člověk domluví – musí chtít

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Ale ano, dost často mne na ulici někdo požádá a já nejsem z těch, kteří by záměrně posílali opačným směrem – i kdyby to byl Rus…:-) Zrovna včera potřebovali v metru na přestupu dvě Němky radu, jak se dostat na Černý most…

Ale jednou, ve Francii ve Vichy, mě zastavili nějací turisté a ptali se mne na cestu velmi lámanou francouzštinou. Než jsem stačila jakkoli zareagovat, řekla ta dívka česky svému příteli: „Zkus to radši anglicky, víš jak je Amíci s…u“
To mě spolehlivě odbouralo, čehož se oni nejdřív dost lekli, ale záhy jsme přišli na to, jak se nejlépe domluvíme…:-) Kdo by čekal tolik Čízků ve francouzských lázních? 🙂
Doplňuji:
Opr.: – potřebovaly –

Upravil/a: Damiana

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mad

Hodněkrát. Když lidi chtějí pomoct, tak se domluví vždycky. Vloni se mně ptala ve Slovinsku Francouzka anglicky jak se dostane do Bovce. Byli jsme na hraničním přechodu z Itálie v průsmyku a jediná cesta byla z každé strany dolů.A protože přijela z Itálie, tak musela zákonitě na druhou stranu.Měla s sebou mapu velikosti dvou A4 a na ní celou Evropu. Takže se asi ptala docela často. Umím pár slovíček angl. franc. a domluvím se německy. Největší překvapení pro ní bylo, když jsem jí na rozloučenou pozdravila francouzky.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek