Tvrdí se, že úspěch ve společnosti často provází neúspěch v soukromí…

Je to ťažké. Úplné spoločnosť=rodina asi ani nie je možné. Vždy niečo prevládne.

Domnívám se, že uvedený poznatek se zakládá na pravdě. Zejména u mužů se jejich ego těžce vypořádává se skutečností, že jejich partnerka má vyšší vzdělání, společenské postavení a nejhůře asi snášejí, pokud trvale dosahuje výrazně vyšších finančních příjmů.

Věřím tomu. Úspěch ve společnosti vás donutí nechat si ho nalízt i do soukromí a to nedělá dobrotu, pokud nemáte extrémně tolerantního partnera.
Navíc se od společensky úspěšnejch lidí automaticky čeká jaksi úspěch na všech frontách a když to někde drhne, berou to jako ještě větší problém, jsou pod tlakem… a o to víc to nejde.

Já jen vím, že úspěch v soukromí provází úspěch ve společnosti – člověk který má vyřešeno v sobě působí vyrovnaně i na venek.
Při neúspěchu v soukromí se ale může něco kompenzovat mezi lidmi a stavět se do nějaké role, která mu chybí a pak ho někteří mohou obdivovat.. Ale je to úspěch?
Nebo pokud je „v kolektivu oblíben“ příliž, pak může zanedbávat své blízké, nebo sám sebe, což je neúspěch v soukromí. Variant je dost… Ale ta první se mi zdá jaksi nejzdravější.

Je to tak a platí to i obráceně,,,

záleží na tom jak moc chce být úspěšný,zřějmně ano,pokud chce člověk být hodně úspěšný v práci či ve společnosti věnuje tomu maximum a pak nezbývá moc času na rodinu,tím rodina trpí a strádá