Topíte někdo Japonským topolem?

známá ho pěstuje, za 5 let jim vyrostou velké stromy vhodné k pokácení a tvrdí to co píšete -lze ho srovnat s uhlím

Nejblíž s výhřevností k hnědému uhlí mají dřeviny s tvrdým dřevem (buk, habr, dub apod). Měkké dřeviny mají výhřevnost nižší i o třetinu proti tvrdým dřevinám. Protože topoly jsou zejména měkké dřeviny, jsem víc blíže k tomu, že výhřevnost japonského topolu nebude taková jakou prodejci uvádí. Naše zkušenosti z domova jsou – topol, vrba, jírovec, … jen když je největší nouze. Ale když nic jiného není, také dobré.
Pokud si založíte topolovou plantáž, zamyslete se nad faktem, že každá rostlina vyčerpává půdu. To, že dnešní výsadby těchto topolů vyrostou během několika let pro velikost na topení neznmená, že to samé bude za třeba deset a více let. Takže budete muset hnojit a otázka je jaké udou celkové náklady. Hnojiva se převážně vyrábí z ropy, či k jejich výrobě se v některé fázi výroby využívá.

Máme plantáž klonů jap. topolu asi 4 roky.Předně chci říci,že na rozdíl od tvrdého dřeva,roste velmi rychle a to vyrovnává případnou nižší výhřevnost.Pří­růstky jsou skutečně velké.Zatím jsme s ním netopili,takže nemohu dát v tomto nějakou jasnou odpověď.Hlavní problém výhřevnosti dřeva obecně je v tom ,jestli je dostatečně vyschlé či nikoliv.Pokud budete mít dubové polínko s vysokým obsahem volné vody,nebude hřát i když se jedná o tvrdé dřevo.Problém je ten,že mladé rostliny občas ničí zvěř(srnčí to láme),pokud to není oplocené.Zajícům to moc nechutná.Lepší je řízky předpěstovat v kontejnerech a po prokořenění pak sázet na volno,než přímo řízky do země.Jinak je to velmi houževnatá rostlina,která se dokáže bez problémů obnovit i z odtržených kořenů v zemi,takže zvažte kde tu plantáž založíte.Hnojení stačí jednou za rok (není ale nutné)trochu Cereritem.Rostlina vytváří poměrně velké listy,které na podzim opadají a vytváří pod rostlinou slušnou vrstu,která zetlí a obohacuje půdu.Občas bývají na rostlině vidět i mandelinky topolové,které se živí listy.Rostlině to však nijak zvlášť nevadí.Ony ji totiž vůbec nestíhají likvidovat.Ještě chci přidat poznámku k té vyčerpanosti půdy,která tady zazněla.Je otázka co na pozemku chcete pěstovat.Zda rostliny vyžadující humozní půdu,čili nad běžný stav, či to necháte jako louku(tu pokud pohnojíte kvetou na ní jen pampelišky),nebo tam nasázíte třeba ty topoly.Humus sám o sobě postupně vlivem tepla a vláhy humifikuje t.j. mineralizuje a přetváří se v plyny.Každá rostlina má snahu si vytvářet svou existencí podmínky ke svému žití.Příroda myslí na vše.Je totiž naprosto dokonalá a má geniální nápady.Stačí se rozhlédnout.Modřín si např.každoročně opadanými jehličkami upravuje a udržuje odpovídající stav půdy pod sebou,tráva proráží na jaře skrz pohnilé rozkládající se loňské nadzemní části atd..

Mi topíme českým plynem ,zato drahým,jako by se dovážel od protinožců.

Japonský topol a vše kolem něj 🙂
Před zahájením 3. řady pořadu České televize Den D byl odvysílán 6.1. 2011 speciál o úspěšných projektech Den D – rok poté.
V něm byl k vidění Jaroslav Kašpárek i Leoš Mládek a hlavně Japonské topoly. Pokud Vám tento pořad unikl je volně dostupný online v internetovém archivu České televize.

Zdroj: www.pestujteto­poly.cz/index­.php