Svatba civilní a církevní

Církevní je v kostele, civilní na úřadu. Jinak podrobnosti na:
Doplňuji:
Formulaci jsem uvedla nepřesně v tom smyslu, že jsem uvedla na úřadě, místo úřad.
Občanský (civilní) sňatek je prohlášením o uzavření manželství orgánem státu Orgánem státu v tomto případě může být obecní úřad pověřený vést matriky; úřad, který plní jeho funkci (matriční úřad), případně i nematriční obecní úřad, pokud je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu.
Církevní sňatek je prohlášením o uzavření manželství před orgánem registrované církve či náboženské společnosti. Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony. Církevní orgán je povinen do tří pracovních dnů doručit protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností dle matričního zákona příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu bylo uzavřeno.
Po uzavření občanského sňatku lze podstoupit obřad církevní (ovšem bez účinků uzavření manželství), naopak po uzavření církevního sňatku nelze uzavřít sňatek občanský.

Zdroj: http://www.sva­tebninoc.cz/svat­by.php

Upravil/a: annas

Dámy nemají tak úplně pravdu.

Civilní sňatek provádí úředník – zaměstnanec matričního úřadu, který je k tomuto úkonu kompetnentní, tedy pověřený daným úřadem. Sňatek probíhá nejčastěji v obřadní síni na úřadě, popř. v místnosti tomu určené na nějakém zámku, hradě apod. Současné zákony povolují svatbu prakticky kdekoliv, kde snoubenci chtějí, podmínkou je souhlas majitele objektu a na místě musí být státní znak (to přikazuje zákon).

Církevní sňatek musí provést farář, kazatel či pastor státem REGISTROVANÉ církve, který má navíc povolení vykonávat právní úkony, resp. oddávat (to nemá automaticky každý z nich). Je pravda, že církevní sňatky se obvykla odehrávají v kostelech popř. modlitebnách daných denominací, ve skutečnosti jim zákon stejně jako civilní umožňuje průběh i kdekoliv jinde. Záleží, nakolik je oddávající ochten oddávat mimo kostel (u katolických kněží to prý bývá trochu problém, ale nemám s tím zkušenosti). U církevního sňtaku je obvykle podmínkou, aby snoubenci byli věřící, protože, jak píše ReHu, se odehrává před Bohem.

V ČR mají civilní i církevní sňatek stejnou právní platnost, tj. můžete mít buď ten či onen a po církevním nemusí následovat civilní obřad ani naopak. Pokud ale snoubenci chtějí oba, musí být civilní první a církevní následovat po něm.

V některých zemích (např. v Německu, pokud se to nezměnilo, ale i jinde) nemá církevní sňatek stejnou právní hodnotu, jako civilní.

Civilní – po právní stránce podle zákona dané země.
Církevní – před bohem. Právní důsledky nemá.
Aspoň si to myslím.