Struktura DNA…?

DNA byla objevena v roce 1953 a publikovana 25.4 1953.
Objevitele byli James D. Watson & Francis Crick.
DNA je geneticka informace o vsech zijicich organismech..... Asi na Zemi.

Zdroj: Wikipedia

deoxyribonucleic acid
kyselina deoxyribonukleová
nositeľ genetickej informácie každého živého tvora.
Je tvorená dvoma dlhými reťazcami navzájom špirálovite obtočenými.
Základnými stavebnými kameňmi týchto reťazcov sú nukleotidy, ktoré sa líšia prítomnosťou štyroch rôznych báz. Ich jedinečné zoskupenie v reťazci je podkladom informácie uloženej v DNA. Ide o adenín (A), guanin (G), cytosin © a thymin (T).
Oba reťazce sú navzájom doplnkové, komplementárne, na základe úplne presného párovania báz medzi reťazcami pomocou vodíkových mostíkov.
A tvorí pár s T, G sa páruje s C. Po rozvinutí je možné ku každému reťazcu utvoriť reťazec nový, úplne totožný s pôvodným (replikácia). To je základ množenia a zachovania dedičnej informácie.
Niekedy sa fragmenty DNA zdvojujú, pričom na jednej sekvencii spravidla dochádza ku preskupovaniu genetického materiálu (mutácia). V prípade úspešnosti preskupenia je táto zmena použitá.
V roku 1944 O. T. Avery dokázal genetickú funkciu DNA.
V roku 1953 ju popísal J. Watson a F. Crick (publikované 25. 4. 1953).
Prvýkrát bola DNA pri kriminalistickom pátraní použitá v roku 1986 (masové odoberanie vzoriek v Leicesrru pomohlo dopadnúť vraha, ktorý znásilňoval ženy).
Ľudská DNA bola prečítaná 26. 6. 2000.

Zdroj: heureka.tym.sk/spres­ne.php?book=&do­taz=DNA

Deoxyribonukleová kyselina byla popsána roku 1869, kdy švýcarský lékař Friedrich Miescher zkoumal složení hnisu z nemocničních bandáží. Z jader bílých krvinek přítomných v tomto hnisu získal jisté množství nukleových kyselin, které souhrnně nazýval nuklein.[1] Na počátku 19. století Phoebus Levene rozpoznal, že DNA se skládá z cukrů, fosfátů a bazí.[2]

Objevitel struktury DNA James Dewey Watson se narodil v Chicagu 6. dubna1928. V roce 1947 ukončil bakalářské studium na univerzitě v Chicagu a v roce 1950 získal doktorát na Indiana University. V obou případech bylo jeho studium zaměřeno na zoologii. Pak pracoval v Národní společnosti pro výzkum v Kodani a později na univerzitě v Cambridge. Poté se vrátil do USA a 2 roky pracoval v Kalifornském technickém institutu. Spolupracoval s Harvardskou univerzitou a roku 1961 se stal profesorem. To už ale pracoval na rozluštění tajemství chemických látek obsažených v lidském těle a ovlivňující genetické informace a zákony dědičnosti. Došlo se k závěru, že nositeli genetické informace jsou chromozómy tvořené složitou chemickou látkou zvanou DNA – deoxyribonukleová kyselina. Watson při tomto výzkumu spolupracoval s Angličanem Francisem Crickem. Watsonu se podařilo určit strukturu DNA, čímž mohl být objasněn princip kopírování genetické informace. tento významný objev pak umožnil rozvoj genetiky. V roce 1962 obdržel Watson se svými společníky Nobelovu cenu. Je držitelem mnoha cen a členem mnoha akademií a univerzit. Je čestným doktorem 22 univerzit.