Strach ze samoty

(Děkuji venkovanovi za projevenou důvěru, ale k jeho příspěvku a dobrým radám, se kterými souhlasím, dodávám…
Tvůj možný problém se odborně nazývá eremofobie (strach ze samoty). Obvykle jím trpí lidé, kteří si z dětství „nesou“ životem nějakou noční můru, kterou nedokázali sami z mysli vytěsnit úplně. Ono to ani nejde, pokud je člověk nadmíru citlivý, emotivní a žije v jistém (nebo stále stejném) prostředí. Takový hodně klidný život na vsi, navíc pouze s o několik generací starší osobou, pro dobrý duševní vývoj mladého člověka skutečně není vhodný. Přeskakuješ důležité etapy svého duševního vývoje a místo do dospělosti míříš dost zmateně do „nikam“ stáří.
Jenže, skutečná eremofobie se projevuje záchvaty paniky, nicotností, bezmocí, nechutí k jakékoli komunikaci a potažmo i životu samotnému…Takoví lidé jsou i plní závisti a nepřejícnosti, pokud se setkají s těmi „šťastnějšími“. Pokřivený pohled na štěstí druhých, u nich vede k ještě k větší psychické sebedestrukci… Proto, podle toho co píšeš, bych tě tak dalece nehodnotila. Návštěvou psychologa nic nezkazíš, vypovídáš se, možná se ti uleví, ale prášky nedostaneš (ty by ti předepsal psychiatr). Bude tě učit sebepoznání a přiměje tě na sobě pracovat. A také možná společně objevíte počáteční příčinu tvého strachu. Často to bývá již „přežitá“ malichernost. Nebo něco, co potřebuješ dobře vysvětlit od někoho nezávislého. Ona totiž – pozitivní mysl je vždy hodně důležitá, ale v medikamentech ji nehledej (jen tě oblbnou a hrozí ti závislost – a to je teprve problém).
Doporučuji ti najít si nějakého koníčka, něco, na co se budeš fakt těšit, co tě pohltí a bude bavit. Hodně pomáhá i pomoc někomu. Jakmile budeš vidět, že jsi užitečná a někdo tě potřebuje, nebudeš nikdy sama. Nestraň se lidí, objevuj a poznávej nové známé, vyboč ze stereotypu. A co ten tvůj přítel? Nevím sice kolik ti je, ale kvalitní vztah a láska dokáže tisíckrát víc, než celá lékařská věda. Užívej si zamilovanosti, jeďte na výlet, sbírej zážitky, zkušenosti. Nebuď dopředu negativní, nauč se řešit problémy, až když nastanou. Snaž se co nejvíce vyhýbat negativním informacím, nedívej se na zprávy, beztak je to jen černá kronika.
Můžeš vyzkoušet i kineziologii. Je to docela účinná alternativní metoda odblokování negativní energie, kterou ti rozhodně doporučím raději, než sajrajt v podobě pilulek.
Přeji ti hodně štěstí.:-)
http://alternativni-medicina.abece­dazdravi.cz/ki­neziologie

Není od věci zajít za psychologem, aby ti pomohl najít příčinu strachu. Možná, že se ozve Damiana – mám pocit, že se v tomto oboru vyzná.
To není o práškách, ale o rozboru příčiny. Možná, že zde bude nějaký dopad z dětství od chování rodičů (proč jinak u babičky), z filmů, různých detektivek či jiných příčin, které ti v podvědomí vyvolávají jakési obavy.
Ale ve své podstatě – v mládí jsme svým způsobem nikdo nebyl rád sám. Pohádky o Jezinkách, Budulínkovi, Smolíčkovi nás nabádaly k opatrnosti. A potom trocha fantazie a je o problém postaráno.

Já si samotu užívala už jako dítě. Milovala jsem ty chvíle než se všichni vrátili domů a moc ráda jsem „marodila“ když už jsem byla trochu větší a nechali mě doma samotnou. Přitom jsme byli celkem v pohodě rodina, byla jsem ráda i s bráchou a rodiči a na společné dovolené, výlety ap. mám hezké vzpomínky. Dnes žiji na samotě, většinou sama jen se zvířaty a užívám si to po různě bouřlivých etapách života „v lidské společnosti“ a ve městě. Moc jsem po tom toužila. V poslední době jsem „na roztrhání“- musím hodně času vypomáhat dceři s vnučkou a už se nemůžu dočkat až se všechno zase usadí do svých kolejí. Chybí mi soukromí, moje prostředí atd. Být tebou, koukala bych si ty chvíle samoty užít. Já nikdy neměla strach chodit sama po lese nebo bydlet na samotě, protože jsem si racionálně zdůvodnila, že spíš mě někdo přepadne když půjdu ve městě z kina než aby někdo číhal v lese, jestli tudy náhodou nepůjdu na houby. Zkus hledat klady na tom, že máš čas jen pro sebe a užij si ho tak, že budeš dělat věci, které nemusíš (nebo se nehodí) sdílet s někým dalším !

Tipnu si, že často sleduješ/čteš zprávy, co? Tak s tím přestaň :) A nebo tě možná babička často varuje a to může být také problém.

Nechci se nějak vtírat, ale řek bych že to bude přesně jak říká Damiana, je možný že se ti kdysi hodně dávno stalo, >> když si byla sama doma << a jaksi se to v tobě usadilo. A stejně jako člověk, kterej se bojí něčeho co má přijít, prožíváš iracionální strach i ty, jenže s tím rozdílem že ty neznáš/ nepamatuješ si příčinu, resp. nemůžeš si na ni vzpomenout a o to je to horší, protože zatím co u všech ostatních lidí ta chvíle přijde a pomine, budou mít šanci postavit se svýmu strachu, zjistit že se vlastně nebylo čeho bát, a půjdou dál, tak ty tuhle šanci nikdy nedostaneš, protože nevíš co je jeho příčinou. Jsi prostě zaseklá v čase a problém se nevyřeší, dokavaď si nevzpomeneš a to může bejt za měsíc, za rok a nebo bez pomoci třeba vůbec nikdy, takže buď se s tím naučíš nějak žít, zvykneš si na to a budeš to ignorovat, případně nějak vytěsníš i tenhle pocit, což se ale časem taky může obrátit proti tobě a dopadne to třeba ještě hůř, a nebo navštívíš odborníka kterej ví co dělá a pokusí se ti obnažit duši :) A než se tak stane, můžeš si zkusit vzpomenout ty sama, zamyslet se, kdy se tak asi stalo poprvé, cos zrovna dělala, kde si v tu chvíli byla, kdo byl s tebou, jaký si měla pocity, a pokusit se najít spouštěč.

banan93: jó, kevin byl taky sám doma, a podívej se jak dopad

https://www.go­ogle.cz/search?cli­ent=opera&q=ke­vin+kokain&sou­rceid=opera&i­e=utf-8&oe=utf-8&channel=sug­gest#hl=cs&cli­ent=opera&hs=nRV&tb­o=d&channel=sug­gest&sclient=psy-ab&q=Macaulay+Cul­kin&oq=Macaula­y+Culkin&gs_l=ser­p.3..0l10.19311­.19311.4.19777­.1.1.0.0.0.0.66­.66.1.1.0...0­.0...1c.1.kXSrmA­llupk&psj=1&bav=­on.2,or.r_gc.r_pw­.r_qf.&bvm=bv­.1357316858,d­.d2k&fp=1bb87691029795fe­&biw=1887&bih=936

Strach a podobné věci musíš překonat sama. Nic lepšího ti tady nemůžeme poradit. Za pomoci rady lékaře by to šlo určitě lépe.

Rekni svemu priteli at se nastehuje k tobe a mas po problemu …

Asi jako Kevin v Sám doma .............. To je můj dům a já ho budu bránit :D
Kdo je pánem domu když jsou všichni pryč...... přece vy :D
Jestli se i tak necítíte, že by ste se mohla ubránit kupte si zbraň ..... plynovku..... ale když jste zamčená a někdo začne otvírat, tak aby jste nestřelila babičku......

no co,psy někam zavři a jdi se dívat na TV ,sedni ke kompu.když sezabavíš strach se lépe překoná.