briketka10
mohla by to být tyto fobie :
Mysofobie – strach ze špíny a parazitů
Myzofobie – chorobný strach před špínou, nákazou nebo znečištěním
Pantofobie – chorobný strach ze všeho
viz článek :
http://ivet-k.blog.cz/0703/druhy-fobie
já se štítím pouze pavouků těch velkých chlupatých a to je
Arachnofobie
Ar
Myslím že to snad aní není fobie, ale je to hodně nepříjemné. Důvod
je člověk nevidí do čeho šlape a co se ho to vlastně dotkne.
Pokud by to bahno i rosliny byly na břehu tak to pomalu ani nikomu nepřijde,
ale jak je to pod vodou . . . . .
Damiana
Mezi klasickými fóbiemi jsem to ani nenašla. Může to být kombinace
několika zoofobií plus ta ze špíny, o které píše Briketka10.
Ale fóbie je neopodstatněný strach, kterého se chceme zbavit. Tohle, co
popisuješ je vcelku běžný, nepříjemný pocit, který má jistě hodně
lidí. Nezabývá se jím nějak mimo vodu, nevyvolává v nich stres, paniku
až úzkost už při pomyšlení, před tím, než probíhá. Já se taky
štítím slizské ryby a hnusného bláta a proto do takových vod diokých
nelezu (ještě tak tam, kde je kamení – a stejně ve vodní obuvi, bahnité
dno nemusím). Rozumím ti, je to fujtajbl, kdysi jsem šlápla u břehu na
žábu, která navíc hned „spustila“ divoký alarm a bylo mi pěkně
šoufl. ☹
beer
Jako vesnický kluk jsem se přímo vyžíval spolu s ostatními v chození
bosky. Dokonce jsme hnedle zjara doma škemrali, jestli už můžeme jít ven
bosi )) No a chození v blátě, rose, potoku bylo tím nejpříjemnějším co
znám a vydrželo mně to dodnes!
Ve tvém případě se asi bude jednat jen o strach z neznámého,
„odporného“ a možná je to důsledek přehnané rodičovské péče
v dětství..