Avatar uživatele
hapiky

Stává se vám, že koupíte nějakou věc, která se vám líbí, a vaše polovička nebo někdo řekne, že utrácíte za blbosti?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? dudu, still před 2693 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

No jéje 🙂, říkávali to občas rodiče, později i partner.
(Já měla občas podobný názor, když si něco s nadšením přivezl z burzy nebo když si koupil 2 díly Kroniky po 4 000 Kč a já neměla co hodit do hrnce 😁).
Co je pro jednoho hloupost a zbytečný výdaj, může být pro druhého důležité, potěšením.

Upravil/a: da ny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Ne, nestává. Nekupuji blbosti.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Pokud to nezruinuje rodinný rozpočet, o nic nejde. Kdo si občas nějakou tu blbost nebo srandičku nekoupí? Kdysi manželka nedokázala rozdýchat, že jsem koupil z recese nástěnné hodiny, které měly opačný číselník a šly pozpátku. Bavilo mně, jak na to každý koukal jako tele. A přitom to bylo normálně funkční, jen bylo třeba zvyknout na ten neobvyklý odečet 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
still

Občas jo. Rád nakupuji ptákovinky a věci co se mi líbí. Ale nesmí být moc drahé. Třeba jsem si koupil větráček k mobilu do mikro USB. Vypadá to cool :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mosoj

Ne, nikdy. Taktéž to neříkám já ji a platilo to i v mládí.

Celý život jsme oba vydělávali a na koupi společných věcí jsme se vždy dohodli.
Platil kdo momentálně mohl, nebo jsme se dobrovolně skládali. Nikdy jsme neměli společnou hromádku!!!! a postavili jsme svépomocí domek.To platí i dnes, kdy jsme v důchodu. Ani nevím kolik přesně bere důchod. V současné době více kupuji já, protože mám ještě menší přivýdělek díky tomu i větší úspory.

Tomu ovšem zákonitě muselo předcházet to, že jsme oba od školy nepřetržitě pracovali a vydělávali. Mně o dva roky výdělku připravila vojna. Hlavně, chtěli jsme pracovat! Práci jsme brali tu, jaká byla pro nás momentálně nejpřijatelnější a postupně jsme v práci získávali i pracovní pozice, což bylo zcela samozřejmě spojené s růstem platu. V roce 1965 jsem měl nástupní plat 600 Kčs. Do roka jsem měl plat 1800 Kčs, což bylo na tehdejší dobu velmi dobré. Myslím si, že to dnes není zcela samozřejmé a vše se svádí na zaměstnavatele. I když ani on není bez viny. Ani nás to neminulo. Zaměstnavatel zkrachoval (rozkradl fabriku) a všichni jsme skončili, já dva roky před důchodem!! Zkuste v tomto věku najít práci! Aby se to nepletlo tak nám každému nevyplatil cca 30 000 Kč dlužných mezd. Tedy do rodiny 60 000 Kč. Hotovo, fertich!! To je ten „slavný“ kapitalismus.

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nuk nuk

Běžně. I když já si toho posledních pár let moc nekupuju.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ivzez

Kdepak, nestává. Ne, že bych občas nekoupila blbost,
ale každý má právo koupit, co uzná za vhodné třeba i nějakou blbost.
(Nemělo by to ale být denně.)

K Mosojově odpovědi:
Dříve společnost (vojna) muže připravila o výdělek za jeden až dva roky,
ale v podstatě jim to zase vrátila v podobě starobního důchodu.
Doba, kterou muži povinně strávili na vojně, se jim 80 procenty započetla
do celkové doby důchodového pojištění (za každý rok pojištění + 1,5 %
k procentní výměře důchodu). Protože šlo o vyloučenou dobu, nerozmělnila
vojna jejich dosažené příjmy. Navíc v té době neutráceli za stravu, ošacení, …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Danina65

Chtěla bych vidět toho smělce, co můj nákup ohodnotí jako blbost…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek