Srovnání Machiavelliho Vladaře a Rozprav

Něco jsem vám napsala, i když se dají M. názory zjistit tím, že si pozorně přečtete alespoň charakteristiku jeho děl a zamyslíte se nad obsahem.

Vladař – ve městech může být republikánské zřízení nebo knížectví: vladařovým cílem je udržet si postavení a získat slávu, není vždy správné jednat morálně – zpravidla to vede ke zkáze. Chce-li císař udržet moc, musí řešit problém, jak nevypadat nečestně. Chce-li lidi oklamat, vždy si najde způsob, jak to učinit. Musí vydávat dobré zákony, aby si zajistil postavení a zákony porosazovat pomocí vojska. Atd.

Shrnutí jeho rad: nejednej podle příkazů morálky, ale podle příkazů nutnosti.

Úvahy (Rozpravy) vyjadřují jiné politické názory.
Tyranie nebo císařská moc utlačují města. Obecné dobro je důležitější než dobro jednotlivce, proto je třeba dát přednost republice před vládou jednoho vladaře.

Každá republika musí působit na své občany ve smyslu dobra – pomocí náboženství, pomocí zákonů.

Nakonec dospěl k závěrům, že čisté formy monarchie, aristrokracir a demokracie jsou přiozeně nestabilní, protože staví zájmy jedné skupiny proti druhé. Věřil, že řešení je ve vyvážené ústavě, ve které všechny strany mají zájem na vládě a jedna strana hlídá druhou.
Výsledek – všechny zákony uskutečněné ve prospěch svobody budou vycházet ze vzájemných neshod. Důležitá je ostražitost, protože lidé vždy kladou vlastní zájmy před obecné blaho a nikdy neudělají víc, než co musí.

Vl. věd. doplněné citacemi z Úvodu do světa idejí.