Šimpanzi mezi sebou regulérně válčí. Je možné, že někdy v budoucnu nastane válka šimpanzů s lidmi?

Něco o chápání šimpanzů vím, ano, mám ten dar, dokáži se celkem snadno vcítit do šimpanze, ale nechme toho. Pojďme se na problematiku podívat z druhé strany.

Život je velice komplikovaný systém. Ne, není easy. Například člověk jaksi mentálně zraje a zraje pomalu, postupně – pohrává si během zrání s vlastní mentalitou. Během tohoto procesu ponejvíce stále hledá jakýsi patent na rozum, protože neví jak správně zrát. Škola mu to nedá, rodiče jen výjimečně. A tak během procesu hledá všude okolo, hledá dokonce zejména i uvnitř sebe! A nakonec (a věř, že to hledání docela rychle uteče), když pak celý proces končí a člověk jaksi dozraje (obvykle), definitivně shledá, že žádný podobný patent tam nikde nebyl. Nikdy 🤷‍♂️

A teď. Třeba zdejší filipus (pro příklad) nyní zraje. Nevím, jak přesně ti šimpanzi, ovšem odhaduju, že ti jsou stejně zralí již od utržení od cecíku až ke své fyzické smrti (opuštění těla, chceš- li). Po celou tu dobu přesně vědí, co dělat.🙂

Upravil/a: quentos

Jestli spolu budou válčit opice s lidmi? Nevím. Ale co mi před časem sdělil jeden zoolog, tak u řeky Kongo v Africe žijí po obou stranách řeky velké tlupy šimpanzů. Zajímavostí je, že na jednom břehu řeky je tlupa, která mezi sebou stále válčí o dominanci. Na druhém břehu se šimpanzi projevují tak, že spolu jedinci hodně kopulují a tak získávají významnější postavení v tlupě. Věřte, nebo ne.

Upravil/a: Kasol

Spíše je pravděpodobné, že dříve člověk zničí planetu Zemi než se šimpanzi někam vyvinou a budou mít nějaký progres.

Tak to máš stejný princip, jako já jsem předělal pohádku Jeníček a Mařenka tak, že nakonec ježibaba peče učitelky v konvektomatu. 😂 Ale, víš co, pořád je to pohádka. Úplně moderní, bo ježibaba má v perníkový chalupě tři fasis, tepelný čerpadlo, WLAN modem, pec je vybouraná, lopata zahozená a ježibaba peče učitelky v konvektomatu. 😂 Ale pohádka!

Tohle máš stejný princip.

Žádná evoluce není, je to jenom thesis. Svět se, spíše, jeví tak, jak ho popsal (například) Nietzsche, jako bychom měli nějak „darovanou“ grupu energie, o kterou pořád vedeme žabomyší válku. Jinými slovy: točíme se v kruhu, nic moc podstatného se nemění a všecko je jenom o tom, kdo – zrovna, teď – bude nahoře, kdo uprostřed, a kdo dole.

Jak by Ti do toho zapadli šimpanzi? Nebo, co já vím, samarkanty? Však to není úplně blbá knížka, od Čapka, Válka s čolky. Jak jsem byl malý, tak vedle baráku bylo tuze moc samarkant a permanentně byly rozježděné na cestě. Představa, že jednou bude s námi samarkanta bojovat … Jako pohádka dobrý, ale nic víc.