Setkali jste se s tykáním ze strany cizích lidí, ačkoli vám bylo 18+? Případně vadilo vám to?

Ano, niekedy tykanie urýchli komunikáciu, ale niekedy je vykanie priamo protokolárne vyžadované,
niekedy je vykanie zvýrazneným prejavom úcty, niekedy je vykanie príznakom určitého odstupu,
tak ako tykanie je príznakom akéhosi zblíženia, príznakom pohrdania, príznakom nadradenosti tykajúcim
Prirodzen nehovorím o prípadoch, kde je určitý druh oslovenia pravidlom, akýmsi inerným „zákonom“.
Toľko propagované tykanie prostredníctvom „netikety“ nemusí byť pravidlom, zákonom internetovej komunikácie.

Upravil/a: led

Ano, i když je mi hóóódně přes 18.
Některé firmy mají tykání zavedeno ve svých interních směrnicích a pracovníci těchto firem pak ze zvyku tykají i obchodním partnerům.
A společnice v pánském klubu mi tykají, i když jsou mladší než moje dcera 🙂
V žádném z těchto případů mi to nevadí, chyba je na mé straně, sám si špatně pamatuji lidi a často vykám i těm, se kterými jsem si dávno dohodl tykání.

Na internetu běžně, ale to je holt internetový bonton (který porušiji jen já, protože na něm tykám jen lidem, se kterými jsem se na tom konkrétně dohodla).

V reálu jsem se s tím ale setkala samozřejmě také. Obvykle to bylo v situacích a na místech, kde prostě bylo normální si tykat bez ohledu na věk. Ale jsem poměrně drobné postavy, takže v době, kdy jsem už byla dospělá, ale mladá a bezdětná (což trvalo celkem dlouho), jsem zkrátka vypadala mladší, a tak se mi to stávalo celkem často i tam, kde to společensky úplně nezapadalo. Zpočátku jsem to tolerovala, ale s přibývajícím věkem mi to, přiznávám, trochu vadilo – tedy, jak říkám, záleželo na situaci.
Teď už mám ale tři děti, jsem vdaná a taky už dostatečně prošedivělá, takže se mi to už moc nestává.

V Irsku mi to nevadí