S věkem nabýváme moudrosti, ale ztrácíme mládí. 2. část tvrzení snad platí pro každého, ale platí pro všechny i 1. část?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Dokonce si někdy myslím, že první část platí jen pro vyvolené a spousty lidí se ani nedotkne. U několika málo jedinců ale platí první část a neplatí druhá. I když tělo chátrá a sil ubývá, tito jedinci dokáží zůstat až do pokročilého věku stále mladí a to nejen činy, ale i skutky. To posouzení ale neni vůbec snadné, protože ke sklonku života se může začít projevovat i stařecká demence. Přesto ti, kteří nabrali během života moudrost a ve stáří dokázali zůstat mladí, mají můj velký obdiv a úctu.

„Moudrost nepřichází vždy spolu s věkem. On věk někdy přijde sám.“ 🙂
Miroslav Horníček

Asi bych to lépe než Drap nenapsal. :)
Změnit se může ledasco, ale debil ZŮSTANE DEBILEM i po milionu let! ;) :D :D

Na Valašsku se říká: „nekdo umře aj hlúpý“, takže slova „moudrý senior“ beru tak trochu s rezervou. Spíš se dá říci, že s pokračujícím věkem už tak neblbne, jako za mlada 😉

Moudrost byla kdysi dobrá k předávání, než přišel internet.

Ako rada by som vám na otázku odpovedala kladne, ale múdrosť… akosi som v mojom pokročilejšom veku zabudla, kde som ju len odložila? Nenašli ste ju niekto?
Ako sa máme vyrovnať s tvrdením, že na „jeseň nášho života“ prežitého v 2 tisícročiach, strácame v sebe múdrosť tisícročí a nechápeme súčasnosť?

Upravil/a: led

Viděl bych to tak, že moudrost není důsledkem věku, ale nasbíraných zkušeností.

Drap, dobře, až na tu zápletku. Jaký je rozdíl mezi činy a skutky?