S jakým nejsrandovnějším překlepem, resp. nedoklepem, případně brebtem jste se kdy setkali nebo o něm slyšeli?

Kolega napsal na dopis adresu Kravský národní výbor, měl z toho problémy.

Sekretářka nepochopila ředitelova slova a napsala do výroční zprávy pro KNV, že v hodinách branné výchovy se používají pomůcky, jako např. soudružka Anna xxxx .., nepochopila, že jde o nafukovací pannu Annu či Anču.

Já sama v hlášení na KNV – nevím přesně znění věty – šlo o socialistickou péči – jsem posunula prst na na í – píši stále všemi deseti. Ředitel se vrátil z porady na KNV a zavolal si mě, kterým prstem se píše é a í. Pochopila jsem. Ale smál se u toho, stejně prý se pobavili i pracovníci na KNV… bylo vidět, že zprávu četli.

Dnes jsem také napsala překlep, ale opravila, takže se moc nechlubím.

Určitě jich bylo i víc. Jinak na překlepy, záměny písmenek jsem expert, vidím je až po odeslání. Bohužel.

Upravil/a: quentos

Šel jsem ke známé a zazvonil jsem. „Pojď dolu, něco pro tebe mám.“
„Teď nemůžu, mám zakydaný ruce, hrabu se v kačeně.“
No já vybouchl smíchy, až po chvíli pochopila a vybouchla taky. :DDD

Vedu na toto téma na FB celou skupinu o počtu cca 15 tisíc lidí, takže za tu dobu bych jeden nejsrandovnější těžko vybíral.
Ale nesmrtelný bude určitě častý překlep lékařů-specialistů „dg nepotvrzena, pacienta předávám zpět do laskavé p*če obv. lékařky…“

„Zavolali jsme lékaře, který ohlodal mrtvého.“
SMS: „Ahoj, slyšel jsem, ze jsi vadna, tak přeji vše nejlepší.“
🙂

Kamarádka psala přípravu na maturitu, studovaly jsme obě stejný obor o zvířatech. V jejich poznámkách se objevila věta: v lidské píči se chovají velmi obtížně, jelikož jim nedokážeme poskytnout dostatek krmiva.

Počítá se i rychlé „globální“ čtení? Takové to že se koukneš na text a víš přesně, co v něm je?

„Prodám stavební stroj s volány.“ → Správně bylo: „Prodám svatební kroj s volány.“

Při cestách do tzv. kapitalistické ciziny bylo za komunistů nutno o devizový příslib žádat místně příslušnou pobočku SBČS.. Manžel mojí kolegyně poslal žádost s překlepem na adresu „Státní banda československá“. Soudruh ředitel při schůzce s kolegyní tehdy projevil smysl pro humor když prohlásil, že její choť má možná pravdu, ale ať formulář raději nahradí novým a bez chyby.

Upravil/a: dudu

Byla to nějaká televizní hlasatelka, tuším Marie Retková, za socíku (existovaly jen 1. a 2. program Československé televize).

„Tak, vážení a milí televizní diváci, a na co se od 20 hodin podíváme na 1. pornogramu?“

Maruška se nezdála… 😁

(Nebo spíš Marie Tomsová to byla, už si nepamatuju.)

Upravil/a: cochee

kdysi jsem školil vedoucí před táborem a místo věty: Tábor je nutné nejpozději první den pobytu nahlásit místnímu pediatrovi jsem řekl:

Tábor je nutné nejpozději první den pobytu nahlásit místnímu pedofilovi

Vždy si vzpomenu na vojenskou zákl.službu a velitele roty u mé jednotky, který s oblibou používal úsloví a zdatně je komolil.
Pár příkladů : „to je úraz kamene“, nebo graf falešného kamarádství: " začíná to vycházkou na černo ..... a končí to provazem smrti".
A jednou, při čtení odpoledního rozkazu, mu před nastoupenou rotou holub nas.al na brigadýrku a on okamžitě reagoval : „už na mě i ti ptáci se.ou“, načež celá nastoupená jednotka propukla v huronský řev (neboť se nám, v naší době a v době nástupu na vojnu, říkalo ofilcielně „ptáci“).

Mjr. Lacko nám celé dva roky na vojně povídal o „lazarových“ zaměřovačích a o tom, jak jsou neúčinné, neb naše střely létají rychleji, než americké lazary.

Na překlepy jsem specialista, skoro vždycky, když se k něčemu,
co jsem napsala před nějakou dobou, později dostanu, se nestačím
divit, co jsem zase spáchala.

Asi nejvýrazněji mi v paměti utkvěla jedna zdejší odpověď, v níž
jsem místo „mě“ napsala „mně“. Okomentovala jsem to tehdy, že
by písmena „n“ a „m“ neměla být na klávesnici vedle sebe.

Často se mi totiž daří klepnout dvě (i tři) písmena najednou.