Tedy bude stejný, jako by jeden z nich stál? Tomu se mi prostě nechce věřit. Odmyslím-li si jiné faktory, tak při rychlosti každého dejme tomu 40 Km/h by měly být následky více podobné nárazu jednoho proti zdi při sečtení rychlostí 80 km/h, nikoli jen 40 Km/h. Kde je tedy tzv. zakopaný pes?
Nějak mi to z odpovědí na moji předchozí, podobnou otázku, není příliš jasné.
Zajímavá 0 před 2062 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejsi-li zdatný ve fyzice, stačí se dívat na TV nebo použít Google:
https://www.mojevideo.sk/video/a4c8/borici_mytov_naraz_pri_160km_h.html
https://www.saric.org/2016/08/fyzika-srazka-aut/
https://diskuze.pozary.cz/zabava/sciteji-se-rychlosti-pri-celnim-narazu-dvou-aut-t32202.html
… a mnoho dalších, jen namátkou:
Situace 1 – škodifka jede pro zdi stovkou, bum rána. Rychlost při
nárazu 100.
Situace 2 – dvě úplně stejné škodivky se za teoreticky ideálně
shodných podmínek srazí přesně čelně, každá jela 100 km/h. Součet
sice 200, ale pro každou z nich to je zase jen 100, protože ve výsledku
jedna druhou nepřetlačí a zdeformují se obě stejně, náraz se tedy
rozložil do obou vozů shodným dílem.
Upravil/a: Arne1
0 Nominace Nahlásit |
Záleží jak který bude mít deformační prvky, jeden může být starý, druhý mladý, třetí přestárlý a tím jinak pevnou kebulu.
0 Nominace Nahlásit |
@arne1 Ne, fakt to nedávám, podle tvé teorie by vozidlo, resp. zvíře co stálo, neutrpělo žádnou újmu, ale tak to, domnívám se, prostě není. Dovedu si představit, prostými kupeckými počty, že když dojde k takovémuto střetu, bude na každý subjekt působit poloviční síla, ale že zvíře co narazí do druhého stojícího to bude „bolet“ stejně jako to stojící. Vzájemná rychlost přeci musí mít nějaký dopad, kdyby došlo ke střetu například s pomaleji pohybujícím se subjektem stejným směrem, ať již s vozidlem, nebo zvířetem (třeba 30 Km/h rychlostí), taky by nebyly výsledky stejné (tedy rovny uvažovaným 40 Km/h).
Není to má teorie, psali to mnohem zkušenější a fundovanější lidé. Ostatně – experimentální potvrzení hovoří samo za sebe.
Vzájemná rychlost je něco jiného jak energie každého jednotlivého
berana/auta/koule/čehokoli.
Pokud poběží berani proti sobě stejně rychle, tak srážka bude stejně
bolet jako by berani běželi proti zdi (která neuhne). Dokonce je to bude
stejně bolet i v případě, že jeden stojí a druhý běží 2× rychleji.
Akorát výsledek karambólu se bude po srážce pohybovat poloviční
rychlostí původního běžícího berana.
„Můžete se přít, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno,
co s tím můžete dělat.“
Chm, já bych přikládal problém asi tomu pojmu „zeď“, pokusme se jej tedy vynechat.
Tak že jestli správně chápu, tvrdíte, že výsledek karambolu kdy se srazí 2 auta proti sobě pohybující se rychlostí každé 40 Km/h není obdobný, jako když jedno pohybující se auto 80 Km/h narazí do jiného čumákem proti němu stojícího? (nebavím se teď o posádce)
Myslím, že se nemluví o druhém, stojícím autě. Protože v tom případě by se projevovala deformace i toho auta.
Tak snad ještě jednou naposledy. Bavíme se o dvou beranech, jeden stojí, druhý proti němu běží rychlostí 80 Km/h. Tak zněl dotaz. Jsou následky (více méně) stejné jako by proti sobě běželi každý rychlostí 40 Km/h, ano, nebo ne?
Tak že vlastně tvrdíte, že výsledek, jestli auto narazí do jiného stojícího auta, nebo do auta co se řítí proti němu stejnou rychlostí, je shodný. Zvláštní.
Pokud je vzájemná rychlost stejná (a je jedno jestli jedno auto stojí a druhé jede), tak výsledek srážky bude stejný.
Pustil, ale nepochybuji o tom , že se rychlosti sčítají, experiment počítá se zdí, tedy skutečností, že nejsou těleso co bourá a naráží ve vzájemně stejném váhovém poměru, tak jako třeba zmínění berani.
jo, 0 a 80 je 80 >>> to druhý auto je ta zeď … vona taky zeď po nárazu auta nezůstane bez poskvrnky … a to má kolikrát pevnej základ …
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |