Říká-li se: láskou tě sním, nebo na tobě si smlsnu, je/není možné, že jde o pozůstatek kanibalské minulosti?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Možno to niekoho prekvapí, možno to niekto považuje za prirodzené.
V myslení dávnych ľudí, ale nedávno (čo to je 1–2 storočia) bývalo zvykom zjesť (nie z hladu) kúsok mŕtveho, čím sa preniesli jeho schopnosti a vlastnosti do nového tela (jedáka).
Jeden zo symbolických pozostatkov tejto myšlienky, možno to niekoho (myslím, že väčšinu) aj prekvapí, je sladké súsošie nevesty a ženícha na svadobnej torte. V súčasnosti tento „kanibalizmus“ je len symbolický.

Upravil/a: led

Myslím, že to s kanibalismem nemá nic společného. Je to způsob vyjádření lásky k parterce/ovi ja objektu chutnému a rozkošnému. Asi jako neotesanější „já tě prostě žeru“.

Úplně si nemyslím, ale vzpomněla jsem si na horor s názvem “Miluji Tě k sežrání”. 🙂 Podle mého je to absolutní vyjádření lásky k druhému. Též jsem se ve vysoké zamilovanosti nemohla druhého “nabažit”, maximální stisk mi nepřišel jaksi dostačující. 🙂 Ale nesnědla jsem!

S láskou jíme jídlo a můžeme ochutnávat partnera, olizovat ho, zkoušet zuby, jazykem, rty jeho jednotlivá místa. A aby nám vydržel, tak je lepší ho nesníst, ale jen jako.

Já myslím, že by to mohla být pravda.

Myslím že ne, že je to výsledkem už poměrně vysoké rozumové úrovně a samozřejmě že je to myšleno vše nadneseně a v zástupném pojmenování.

Je to v přeneseném významu, vyznání náklonnosti.

To je trochu jak dotaz naivní 16 letté dívky do poradny BRAVÍČKA 🙂

co myslíte, souvisí to s kanibalismem v pradávné minulosti nebo prostě jenom s tím, že při se milující pár navzájem při řadě milostných praktik všemožně jazykem ochutnává ?

Já bych řekl, že ta druhá možnost je naprosto zřetelně ta pravděpodobnější.

Upravil/a: Vojta24

Ona u nás byla kanibalská minulost?