Psí konec…

O usmrcení psa rozhoduje majitel. Váš pes je v požehnaném věku na plemeno většího vzrůstu a pokud mu jeho zdravotní stav nedovoluje kvalitní život bez utrpení, je třeba přistoupit k tomu, že mu pomůžete důstojně odejít. Psa (jako i jiné domácí zvíře)
do určité hmotnosti můžete pohřbít na soukromém pozemku.

Poraď se s veterinářem. Řekne ti sám, jestli se trápí nebo mu může ještě smysluplně pomoci.
A na své zahradě ho pohřbít můžeš.

Myslím si, že toto už je za hranou, takže vás zvěrolékař neodmítne. Zvěrolékař si myslím i nebožtíka může ponechat, pokud mu připlatíte, ale jinak všichni naši ex-psi jsou pohřbeni na naší zahradě.

Můžu vám říct že jsme měly kdysi před lety fenku 15 let starou .Sice to byla tzv. pouliční směs ale o to s větším srdíčkem a láskou k nám než nějaký čistokrevný ba..(dosaďte si co je libo). Když odcházela z tohoto světa tak to byla taková bolest jako když odchází osoba blízká. Dneska je to už promlčený (27let) ale máme jí pochovanou pod dlažbou na chodbě v baráku . Ámen.

S tím urychlováním smrti, to si musíš posoudit sama, jestli je to tak zlé, jestli opravdu trpí nebo ne.
Zakopat na zahradě ho samozřejmě můžeš.

O možnostech ukončení života pejska nebo možnostech prodloužení jeho žití se všemi úskalími tě dostatečně informuje veterinář.
Pohřbít na své zahradě zvíře lze.

Vlčáci mají problémy se zadními běhy, s kyčlemi. Nemohou se v starším věku na zadní nohy postavit. S tím asi souvisí i „ochrnutí“ ovládání močového měchýře. Je třeba vědět, zda chcete tohoto pejska ještě udržet při životě a poradit se s veterinářem, zda nějakými třeba kolagenovými a proti revmatickými injekcemi a práškami lze psa vrátit načas do běžného bezproblémového života, musíte vědět, zda chcete investovat nějaké peníze nebo pejska raději pohřbít.

Pohřbít psa na své zahradě, zejména velkého psa a v husté zástavbě nelze. Je to v rozporu se zákonem. Lze poškodit i spodní zdroje vody, ohrozit hygienu atd. Nicméně praxe je trochu jinačí.
Není to moc příjemné zjištění, ale velký pes má prakticky stejnou hmotnost jako dlohodobě nemocný člověk. A ani jeho si na zahradě nezakopeme – nepohřbíme. Moudrá města zřizují hřbitovy i pro naše zvířecí kamarády.

Cochee, já bych teda nikdy nedala žádné své zvíře po smrti zvěrolékaři. A to se mu to ještě musí zaplatit? Ale víte, co s tou mrtvolou udělají? Odvezou jí do kafilérie a tam ji potom smíchají s ostatníma martvolkama a z toho masa udělají granule. Bohužel, naše planeta země je už tak šílená, že nutíme (i když si toho většina lidí není vědoma) naše domácí mazlíčky ke kanibalismu.