Proč tolik vadí když ženu nebaví vařit?

Najdi si jineho pritele, nejlepe kuchare.

Upravil/a: yuko

Mně vařit taky nikdo neučil. Nejdřív mě k tomu donutily okolnosti a pak se to stalo dokonce i mým koníčkem. Rád vařím pro sebe a ještě raději pro jiné. Když někomu chutné mé jídlo, je to pro mně nejvyšší pocta a spokojenost. Třeba tomu ještě někdy přijdeš na chuť, jsi ještě moc mladá a máš jiné předměty zájmu. Přítel by ti to ale vyčítat neměl. Jednou se ti něco podaří a stoupneš v ceně.

A ty zase ubližuješ jemu tím, že nejsi ochotna se
o vás oba aspoň někdy postarat. Takže jste si kvit.

Mě je 42 a vařím od devíti let, rodiče chodili do práce a já jsem nejstarší, takže to padlo na mě. Tím se nechci chlubit ani tě shazovat.
Někoho to baví, někoho ne, i brácha šel vařit profesionálně, protože ho to bavilo.

Jen dotaz, ty s přítelem už bydlíš, že ti vyčítá, že neumíš vařit?

Vadí to možná těm, co jsou ze staré školy, když byla ženská v domácnosti, tak se prostě starala o dům a o vaření, dnes se to nehrotí, neumíš, nevadí. Že tě to nebaví je jiná otázka, ale co dáš chlapovi, když přijde z práce?
Pokud tě to nebude bavit i nadále, tak budeš muset vyměnit přítele.

Někdo by doma vařit měl, aspoň někdy. Buď to zkus a začne Tě to bavit, nebo se zmiň příteli, že by jsi byla moc ráda, kdyby zkusil něco uvařit. 🙂

Sice si myslím, že by lidé spíše měli umět vařit, ale doba se mění. Máme tu rovnoprávnost, máme tu spoustu lidí, kteří si radši dojdou do restaurace/hos­pody,…

V Americe je pro spoustu lidí kuchyně jen proto aby ji mohli ukazovat návštěvám…
Co ten přítel, umí vařit? pokud ano, mohla by ses od něj něco přiučit – pokud Ti to vaření není až příliš odporné, jinak holt bude muset vařit občas on, a jindy se zařídíte jinak. Pokud ne, nemá Ti co vyčítat.

Někoho to baví, jinýho ne.
Důležitý je, jak se vy dva dohodnete. Jestli mu to vadí hodně nebo jen trochu a jestli jste oba schopni a ochotni si jídlo ( obědy a večeře) nějak zařídit.
Partnerský vzrah je o domluvě a kompromisu.

Podívejte slečno, jste spolu a jste dva. Není ještě nutné vařit. Postačí to, co je v chladničce. Vaří se až někdy, až se (spolu) řekne koupíme spolu to a to masisko, taky kořenové zeleniny. Smetanu. Zatím to v době stravenek není důležité. Vaření není náboženství.

Ono to vadí jen někomu.
Možná ještě nejsi zralá na soužití s partnerem…
Nebaví tě to nebo ti to nejde (a proto tě to nebaví)?
Žádný učený z nebe nespadl. Dnes je spousta videokuchařek a receptů spousty. Začni s méně náročnými jídly.
Vše co dělám, dělám ráda a protože chci. A s chutí . Vařím pro své milované s láskou!
Proč si to ošklivit..
Otročit nemusíš, někteří chlapci jsou šikovní (na Alipašu se vykašli :D).
Střídejte se ve vaření, něco můžete tvořit spolu (pokud si nebudete překážet).
Láska prochází žaludkem 😁. Přesto jsou muži, kterým nevadí, že to partnerka nedělá (najdi si takového). Až budeš mít děti, také budou chtít jíst…
Mám známéího, tvrdí, že na blafy své manželky si zvykl (15 let). Nají se v práci, doma něco „urve“… Vaří se jen kupovaná sekaná, smažený sýr, řízky, peče bůček, kysané zelí vyklopené za sjlenice paní ohřeje, knedlík koupí (proč ne). Uzené maso ohřeje na pánvi nebo v MW (nenapadne ji, že se vaří nebo peče).
Zeleninu nekupují. Manžel je jako čuník. Kluci hladověli. Jeden je dospělý a vaří si sám. Druhý se pokouší (nemá z čeho vařit), je velmi obézní (prosí o zakoupení ovoce a zeleniny). Oba kluci jsou dost nemocní (od dětství špatná výživa)…
Ti budou vděční strávníci 😁. Matka je tlustá, věčná dietářka.
Máš ještě čas o tom přemýšlet, najít si k vaření pozitivní přístup Jak to budeš dělat s odporem a z musu, bude to stát za 2 věci (jistě víš které).