Proč stát připravuje úředníky (a některé další) o možnosti, které je nejvíce motivují?

Ano, vysvětlí.

I pro práci pro stát se musí lidé svobodně rozhodnout, stát má konkurenci na trhu s pracovními místy. „Úředníky“ se často stávají lidé s omezenou úrovní vzdělání a faktických schopností, protože stát si nemůže dovolit platit dostatečnou mzdu, aby k němu šli pracovat schopní lidé. Teď to důležité: Riskantní práce vyžaduje vyšší odměny. Pokud chyba úředníka může znamenat vysoké finanční tresty, museli by úředníci být lépe placeni, aby to vůbec někdo chtěl dělat. Pokud by se ukládaly vysoké finanční tresty a nezvýšil se plat, naopak by kvalita úředníků poklesla a chyb by přibývalo, protože by tam chodily pracovat ještě větší trosky, které nemají na výběr.

Takže máme na výběr buď být shovívaví a šetřit peněženky daňových poplatníků, nebo být bezdůvodně tvrdí na lidi, kteří to prostě lépe dělat neumějí.

Upravil/a: Psychotic

Rozhodující je, jestli úředník za svá rozhodnutí podepsal finanční a hmotnou zodpovědnost, které by mělo být součástí pracovní smlouvy. Navíc existuje široce používaná „pojistka na blbost“. Sám jsem ji využíval, i když jsem pracoval skoro vždy jako technický pracovník v průmyslu. Jeden nikdy neví, co vymastí, třeba i nevědomky. Něco jiného by bylo, kdyby šlo záměrný čin a bylo by mu to prokázáno – to už by šlo trestný čin a byl by stíhán. Kdyby úředníci museli platit za každý přešlap, asi by se na taková místa nikdo nehlásil.

Úředník je z pohledu práva stejný zaměstnanec jako
zaměstnanec v soukromé sféře. Za škodu způsobenou
zaměstnavateli tedy odpovídá podle zákoníku práce.

Úředník, který uzavřel dohodu o odpovědnosti,
odpovídá až do výše škody, ledaže by prokázal,
že škodu (zčásti) nezavinil.

I za škodu způsobenou úmyslně neboi pod vlivem alkoholu či jiných
návykových látek odpovídá stejně jako všichni ostatní zaměstnanci.

Ani úředník většinou (!!) nezpůsobí škodu úmyslně,
i u něj jde zpravidla o nedbalost apod.

Nepřijde mi správné některou skupinu
zaměstnanců diskriminovat oproti ostatním…

Mnoho „úředníků“, ve státní sféře, motivuje k jejich práci právě to, že nemohou být za svá špatná rozhodnutí (i případné špatné rady) finančně postihováni (nemají hmotnou zodpovědnost).
Jde o úředníky státní správy, fin.úřadů, sociálního a zdravotního pojištění a pod.
Mnohokrát mne „vytočilo“, když mi poradili (když byli vůbec ochotni) a blbě. A následek jsem si, pochopitelně, „vyžral“ a zaplatil jenom já.:-(
U „úředníků“ – (třeba účetních) v soukromé a výrobní sféře, a pak tedy spíše „technických pracovníků“, kterým se „přezdívá“ rovněž úředníci, bývá hmotná zodpovědnost skoro vždy.

… to by mne taky zajímalo, s těma platama to nebude tak špatný, podle statistiky průměrný mzdy jsou placeni lépe než v podnikatelskym prostoru, a že by někdy za něco nesli odpovědnost, jsem ještě neslyšel, bejt to jinde letí na hodinu, ouředníka jen v nejhorším případě povýšej … každej si vykládá zákon podle sebe, a ještě chce, abychom my, věděli, kterou variantu máme použít, o aroganci a dostupné pracovní době raději nebudu hovořit …