Proč stále více lidí chodí na vysoké školy?

Do značné míry s tím článkem souhlasím, ale rozhodně ne 100%.

„VŠ diplom“ devalvoval zejména díky některým školám soukromým, pro které je snaha uživit se podstatnější, než snaha o to, aby se uživili absolventi těchto škol.
Na druhou stranu i před vznikem soukromého školství byly známy školy (obory), které stačilo ´odchodit´…
😉
Také nesouhlasím s tím, že sehnat „někoho na manuální práci“ je problém – je problém sehnat kvalitního řemeslníka (protože mnozí raději podvádějí, než pracují – ale to platí napříč všemi profesemi) – a to byl problém vždycky a bude do té doby, dokud si lidé nezačnou vážit VLASTNÍ práce.

V první řadě rodiče chtějí mít děti s vysokoškolským vzděláním,protože to zvyšuje jejich prestiž na společenském žebříčku.Samozřejmě také počítají s tím – rodiče i děti,že s titulem získají dobře placené zaměstnání a budou mít „finančně vystaráno"do konce života. A v neposlední řadě je pro potomky lepší studovat co nejdéle a nechat se vydržovat rodiči,než se někde pachtit a vydělávat si "rukama“.
Ale na pracáku vám dnes většinou řeknou – „Pokud máte titul,tak sem ani nechoďte.Jó kdybyste byl něčím vyučen a uměl nějaké řemeslo.....!“

Není to tak jednoduché, jak se zdá. Samozřejmě je v pořádku, že lidé chtějí mít co nejvyšší vzdělání. Na druhé straně se dnes bere někdo, kdo je „jen“ vyučen, jako něco „podřadnějšího“. Zručného řemeslníka přece potřebuje někdy každý. Práce rukama mnoha mladým lidem „nevoní“, ale zároveň ji ani „neumí“.
Ale velkou „vinu“ vidím v rodině a také ve škole. Dříve na stavbě nebo opravách domu či bytu pracoval otec s dětmi, hlavně chlapci ( ale i děvčaty ) učil je tomu, aby byli zruční, uměli si hodně věcí vyrobit, či opravit. Matky zase zaučovaly dívky ( ale i chlapce ) do domácích prací : vaření, úklidu, šití, pletení, péče o dítě a mnoho dalších domácích prací. Kolik dnešních mladých lidí umí v 18 letech např. opravit zámek, vyrobit, či vyvrtat a přišroubovat poličku na zeď ? Velmi oceňuji člověka, který je manuálně zručný. Myslím si, že by se také mělo více vyučovat ve škole manuální zručnosti. Také by se měli řemeslníci více oceňovat. Přece nemůže být každý lékař, právník, architekt či antropolog. Važme si vlastní práce a zkusme být více zruční. 🙂

Protože se chtějí vyhnout manuální práci (řemesla) kde se pracuje rukama. U článku jsem přečetla pouze nadpis.

ľudia akosi automaticky predpokladajú, že vzdelanie+titul im prinesie viac peňazí na výplatnej páske.
to platí do nasýtenia trhu. to za prvé.

za druhé – nie je vš ako vš – na slovensku majú firmy neoficiálny zoznam vš, ktorých absolventov neberú, lebo majú iba titul bez vzdelania (ako absolventi plzenského práva).
takéto zoznamy by nemali byť vôbec tajné, ale práve naopak, mali by existovať ako legálny rebríček úrovne vzdelávania na vš.

mnohí dnešní mladí ani nevedia, že veci sa proste musia vyrábať a že to musia robiť ľudia, žiú v nejakej sci-fi predstave, že kuratá v mrazakú v tescu dorastajú cez noc a všetko sa vôbec robi >samo<.

ďalšia vec je nedocenenie manuálnej práce (v kontraste s kritizovaným nedocenením duševnej práce pred rokom 1989) a nadhodnotenie práce najmä manažérskej a obchodnej (včítane prémií, zltých padákov a pod. – počuli ste o frézarovi so zlatým padákom?) – teda nevýrobnej.

ďalšia vec je dostupnosť manuálnej práce pre cudzincov z ekonomicky slabších regiónov, pre ktorých je >dobre< platená a český robotník preto nie je na trhu práce konkurencieschopný pre vyššie platové požiadavky (čo je pochopiteľné).

no a v neposlednom rade je to nechuť u fyzickej práci.

zhrniem:
lukratívnejšie je nerobiť a zarobiť (a predtým sa neučiť a získať titul), ako sa naučiť/vyučiť i bez titulu a produkovať niečo hmotné.

[neplatí absolútne pre všetkých, ale je to spoločenský trend – a to nie iba v čr, ale minimálne v európe všeobecne]

s titulmi je to ako s peniazmi – čím viac ich je v obehu, o to majú menšiu hodnotu.

;-Q

O reformě školství se diskutuje už dlouho…
Stále větší důraz je kladený na kompetence uplatnitelné v praktickém životě. Jde především o k. k řešení problémů (zjednodušeně, aby člověk dovedl problém popsat, analyzovat ho a nalézt vhodné a úsporné řešení).

Roste poptávka po specializovaných pracovnících…
Automatizace výrobního procesu snížila nutnost zaměstnávat manuální pracovní sílu a naopak zvýšila poptávku po pracovnících se specializací. Specializované znalosti jsou vyžadované hlavně u technických profesí a člověk je získá jedině studiem odborné SŠ nebo VŠ.

Myslím si, že vysokoškolské vzdělání má smysl. Souhlasím však s tím, že absolventi nebývají dobře připravení pro vstup na pracovní trh. Nemají praxi ani požadované dovednosti.

Dostat někoho na manuální práci je problém…
Možná ano. Důvodem je nejspíš to, že pracovat do 70 let fyzicky vyžaduje neuvěřitelnou kondici, výdrž a odolnost. Vy to máte?

Je to v dnešní době dostupné zvýšení kvalifikace, oddálení pracovního věku a sociálně přijatelné.
Nevidím na tom problém…problém bývá totiž vesměs jinde: u rodičů, středních škol, legislativě výplat vysokým školám atd.
Ono je jednoduché tvrdit že jsou všichni hlupáci a nešikové, ale realita je očividně jiná…zedníků je dost, zemědělců také, pekařů jak by smet…

já jsem zvolila cestu praxe a pak i praxe v zahranicí a rekla bych, ze je to lepsí..ale asi jak který obor