Proč si některé osamocené ženy pořizují až nezdravě velké množství koček? Co si tím kompenzují?

A nemají prostě jenom útulek s kočkami, které by jinak pošly na ulici? Takové paní si zaslouží obdiv :)

Kočky jsou fajn a dobré společnice. Jsou spíš nenáročné a umí být samostatné. Mají rády svobodu, ale i společnost. Působí antistresově a proti bolesti (třeba předení). Tak asi proto.

Proč velké množství koček? Asi se snaží je zachraňovat a starat se o ně. Proto se možná ujímají i toulavých nebo nechtěných koček. Aby měly domov a někoho, kdo se o ně postará. Dávají jim to, co by možná samy potřebovaly nebo chtěly.
Taky to může být závislost anebo sentiment. Nespokojí se s jednou nebo dvěmi. A ještě tři nebo čtyři by byly v pohodě, ale pokud je nemá vykastrované, tak se samozřejmě rozmnoží. Pak nemusí mít srdce se těch koťat vzdát a namísto 3 koček už jich má za rok třeba 8. A další rok třeba 18 nebo 20. U jiných lidí to může být podobné, jen jsou nezodpovědní a moc se o to nestarají. Mají pár koček a ty se po čase rozmnoží.

Upravil/a: tituly

Kočky a zejména psi jsou běžní společníci nejenom starších dam. U nás na rozdíl od západní Evropy převažují hlavně psi. Tam jsem častěji viděl kočky.

Saviér, a tak kočky furt něco olizují, lížou, víš jak… 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️

Lásku? Nevím. Taky chci kočku, ale moje žena kočky nesnáší. Jestli někdy budu sám, tak si kočku pořídím

Asi mají nadbytek peněz a nevadí jim kočičí smrad.

A jaké množství koček, je zdravé? 😁
Znám jen 2 ženys kočkami (28 – 2ks, 55 – 3 ks)
Znám 6 mladších mužů (do 35 let), kteří mají v bytě kočku,
asi místo partnerky 😛

Upravil/a: da ny

Tento fenomén se často označuje jako „crazy cat lady“ syndrom. Přestože to může být nafouknutý stereotyp, někteří lidé, zejména ti, kteří trpí sociální izolací nebo osamělostí, se mohou obrátit k domácím zvířatům, jako je například hojný počet koček, pro společnost a útěchu.

Tím, že si pořizují velké množství koček, mohou si tyto ženy kompenzovat nedostatek mezilidských vztahů. Mnoho z nich může najít útěchu a smysl ve starání se o tyto zvířata. Může to také naplnit jejich potřebu dávat a dostávat lásku.

Je však důležité poznamenat, že pokud se takové chování stává obsesivní a začíná negativně ovlivňovat kvalitu života člověka nebo zdraví zvířat, může se jednat o případ tzv. sběračského syndromu spojené se zvířaty, což je vážné duševní onemocnění.