To neřeknu proč. Ale to slovo má i význam jako Přítel. Dnes spíš
více lidí má název Vůl. Jak slýchávám mezi lidmi často,že si tak
většina lidí říká. A nejen tak. Jen do toho zvířete mají daleko.
Např. Pionýr byl i v Americe a měl význam budovatel státu.
Jsou i dnes lidé, co si říkají Soudruhu a s bývalým režimem nemají nic
společného ani s žádnou takovou stranou.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Bolo to oslovenie v oficiálnom styku, ktoré svojim spôsobom ukazovalo smerovanie štátu k ideám komunizmu. Nebolo to ale úplne povinné, ako sa dnes traduje. Boli aj ľudia, ktorí v zmysle k komunistickej morálke nemali právo na oslovenie súdruh, napríklad tí, ktorí porušili zákony (a prišli im na to) neboli súdruhovia, ale páni, aj keď boli členovia KSČ.
Oslovenie „pán“ sa tiež bežne používalo, napríklad k lekárom.
Nepamätám, že by som aj v tých časoch oslovovala lekára titulom
„súdruh doktor“.
Dokonca, možno to bude pre mnohých prekvapenie, ale po skončení ZDŠ na
ďalších štúdiách som už nemusela nikde použiť oslovenie „súdruh“
v oficiálnom styku. Aj na školách boli pán učiteľ, pán profesor.
A napriek tomu sme mohli žiť.
0 Nominace Nahlásit |
Mohl jste využít archiv, měl jste odpověď hned. Na rozdíl od uvedených odpovědí, které jsou nepřesné, jste mohl získat přesnější odpovědi v archivu.
Zřejmě nechcete znát odpověď.
https://www.odpovedi.cz/search?q=oslovov%C3%A1n%C3%AD%20soudruhu
Jakým způsobem se oslovování „soudruhu“ začlenilo do československé společnosti?
Bylo za socialismu „soudruhování“ přikázáno, nebo kde se to vzalo?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
V biblii sa skutocne písalo oslovenie súdruh. Prečo to z biblii odstránili? Kde by som ju zohnal?
"Význam slova se ale posunul v době komunistického režimu v Československu, kde byl nejen obvyklým oslovením mezi příslušníky komunistické strany, ale také povinným oslovením ve služebním styku, což novější jazykové slovníky označují za hlavní významy a původní nezmiňují.
Po roce 1948 i komunistický režim v Československu převzal sovětský zvyk oslovování soudruhu v úředním styku.
„Komunisté to vysvětlovali tak, že páni už u nás nejsou, jen
vládnoucí dělnická třída., takže všichni jsou si rovni – soudruh =
druh v povolání, přítel, kamarád. . Organizace KSČ na pracovištích toto
oslovení doporučovala, hlídala, kdo slovo soudruh nepoužívá …“
--
„Ako kde. Nebolo to povinné, aj keď si to mnohí mysleli.
Napríklad aj ako mladí držitelia občianských preukazov sme ani na škole
mohli používať oslovenie učiteľov a profesorov pán/pani a nie
súdruh/súdružka, ale na niektorých iných školách na tom súdruhovi
výslovne trvali.
Podobne aj na pracoviskách niekde bol súdruh riaditeľ a inde zase pán
riaditeľ.
Ani na úradoch to nebolo povinné. Jedine, kde to bolo povinné, okrem
"straníckych orgánov“ bolo povinné v „silových štátnych
organizáciách“ armáda, verejná bezpečnosť (ako občania civili ste ich
mohli osloviť aj pán/pani) a jednotkách Ľudových milícií, (LM bola
ozbrojená päsť KSČ a skladala sa len z jej členov)."
--
"Soudruh, soudružec (starší tvar) = druh, společník, druh rovného stavu.
Výraz uvádí Kottův Česko-německý slovník z 19. století.
Slovo druh je staročeské = drug. Předpona sou-vyjadřuje jaký vztah
sounáležitosti, = spoludruh. .
.
„Soudruzi byli již dávno před komunisty. Soudruh to byl člověk jenž
sdílel se svým druhem třeba osud, nebo soupoutník na cestě.
Komuniste toto oslovení zavedli ve své straně a když zvítězili v onem
Únoru´48 zavedli to taky ve státních organizacích, jako služební
oslovení. A lidé to automaticky začali používat také v mimopracovním
styku, protože si "uvědomovali, že ve socialistické společnosti páni
namají místo“ pokud ten soudruh nebyl náhodou pán doktor, ti zůstali
stále za keždého režimu „pán Doktor“.
Ale i v těch časech byly profese a dokpnce taky školy, kde oslovení
bylo „Pane, Paní“ například v kultúře. Například na naší škole,
kde bylo více profesí, v našem odboru v Praze s celostátním působením
pro celou ČSSR jsme jako jediní směli oslovovat učitele a profesory
oslovením „Pán …,Paní…“ a to v polovině 60-tych let. A to ještě
Pražskou jar nebylo ani vidět…"
a další
Celkem asi 55 otázek na slovo soudruh, i když v jiném kontextu, ale zajímavé.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Byla to taková doba, kdy si měli být všichni rovni. Už samotný termín soudruh, soudržnost, držíme při sobě. Sektářská politika jak vyšitá.
1Kdo udělil odpovědi palec? Butters_xD
před 1633 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
… protože oslovení „pane, paní“ je kapitalistické, poníženecké, byl pan továrník, pan sedlák, pan farář … kdežto soudruh je od „je druh“ >>> (j)sou druh … na oslovení „bratře“, jež používali křesťanské strany zapomeň též, protože, i když byli bratři a sestry, bůh byl jejich pán …
0 Nominace Nahlásit |
V ruštině je to tovarišč ( товарищ ), které navíc odkazuje na společný úděl při výrobě tovaru (zboží), takže to nejspíš souvisí se slovem: spolupracovník.
Ve filmu: Anděl na horách
byla dokonce scénka, kdy si odboráři důsledně tykají (všichni všem a
každého
věku).
0 Nominace Nahlásit |
Protože všichni za „komunismu“ byli soudruzi. Bylo to povinné, hlavně
tedy mezi zaměstnanci státu, takže u všech. Znázorňovalo to „jednotu,
bratrství, celek, vzájemnou spolupráci.“
Nesouhlasím s klob1 tom, že se to používá jako neutrální slovo nebo jako
takové, které by nemělo spojitost s komunismem, význam slova je sice něco
jako bratr, druh, kolega, souputník, ale populární byl jen v
„pošahaných“ érách. Podobně francouzi používali takové oslovení
jako camarade, to znamená přítel a taky se to u nich používalo jen v té
idealizované, pošahané epoše, v revolučním masakrálním období. To bylo
pro komouše vzorem.
Co teprve soudružka paní máma, soudružka babička.
Upravil/a: Zvidatel
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 1633 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To se dozvíš až bude komunismus znova, ještě počkat pár let
0
před 1633 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
A to šlo? Já myslel, že „nesoudruh“ měl povoleno výhradně budovat. Třeba v dolech či závodech. Ale učit či gumovat? No nevim nevim…
0
před 1633 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Zvidatel,
ešte že komunizmus nikdy a nikde dodnes nebol. Také fámy ako tvrdíte
„Protože všichni za "komunismu“ byli soudruzi. Bylo to povinné…" sú
novotvar v myslení „pokrokových síl“ (ako o sebe tvrdia mnohí aj keď
ešte ani možno nežili) po „Novembrovom prevrate“ a prevzatí moci v roku
1990.
Rovnako aj tykanie, nebolo vtedy povinné. To skôr dnes, keď sa
amerikanizujeme sa stáva zvykom všeobecné tykanie a stráca sa úcta
k človeku.
Proč by se někdo díval do archivu, kde jsou mnohem přesnější odpovědi.
Chce tazatel znát opravdu správnou odpověď? Archiv je jako červený kohout.
Chápu, že zde je citlivost na ono ,,za komunismu", když žádný nebyl a jde o korekci. Nicméně to není úplně mimo, když u moci byli komunisté a nikoliv socialisté. Pak to navádí, že byli komunisté mírní a přitom si za války podávali ruce s nacisty, což o něčem vypovídá. Mimochodem, nacisté si říkali soukmenovci, jen historii píší vítězové a komunisté měli větší štěstí a nebyli potrestán, tak jako nacisté. Nepodceňoval bych uživatele, míří správně. Socialisté mohou být demokratičtí (ČSSD), komunisté nikoliv, takže pokud korekce za socialismu, tak s doplněním, že to bylo jen stádium na cestě ke komunismu. Sociální demokraté takto radikální a útopičtí nejsou.
markusei „přitom si za války podávali ruce s nacisty“ zaujímavá informácia. Ano, je to pravda, ale musíte dodať, že v ktorých prípadoch, pretože to podávanie rúk nebolo pravidlom. Vaše znalosti dejín sú úžasne!
Ale díky za diskuzi. Je třeba nepřestat přemýšlet a pohlížet na to kriticky. I já se mohu mýlit.
Děkuji.
A propos, proto Zvídatel dal komunismus do uvozovek.
Mohu se domnívat, tak jako vy, jak to myslel. Ale řekl bych, že ty uvozovky to demonstrovaly. Třeba doplní.
A souhlasím, že generalizovat (ať už z jakéhokoliv pohledu) není dobrá cesta. Však už Sartre psal, že i dělník může volit jinak a komunistům nepřijít na chuť.
Mc Merkurion: To tedy slyším poprvé. Takže když tě oslovím pane ....., tak se budeš cítit být ponížen?
… ne, ale vžij se do situace padesátých let, oslovení pane bylo buržoustický, když si někoho potkal, povídáš, dobrej den sousede, strýcu, teta, ale pane starosto atd, v kontextu té doby, už to šlo vlastně od Lenina, z Ruska, hele, nemám to ze svý hlavy, do tý nám to tloukli několik let …
Jo tak, to chápu. Bylo to oslovení elit. Ale narozdíl od ,,soudruhu" se toto oslovení vzalo a dnes se běžně používá. Ale tohle je zajímavý postřeh.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |