Pracuji s vrtacím kladivem, kde část vzduchu proudí vrtací tyčí
(bórem) do díry a vyfukuje navrtaný prach a část vzduchu pohání vrtačku
a vyfukuje se přímo z vrtačky. A právě při tomto se vyfukovací díry ve
vrtačce ucpávají ledem i při teplotách +10 až +15°C. A to navíc
kompresor vrtací vzduch ještě trochu přihřívá.
Samozřejmě záleží na typu vrtačky, některé tím tolik netrpí. Ale
jedná se mi o fyzikální zákonitost.
(Omlouvám se, že se ptám spíš jen pro zpestření Odpovědí. Pokud se
nepletu, tak odpověď vím – kdysi jsem na to narazil při pátraní po
principu tepelného čerpadla, kde zřejmě právě tato fyzikální zákonitost
hraje důležitou roli.)
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Kepler před 1850 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Každý plyn s se vyznačuje Joule-Thopsonovým efektem: při expanzi z vysokého tlaku se prudce ochladí (jedině vodík se ohřeje). Lze to pozorovat taky u bombiček CO2 pro výrobu sifonu poté, co je zašroubujeme – jsou pěkně studené..
Upravil/a: Kepler
4Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, dubraro, aliendrone, EKSOT123
před 1850 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Princip chladničky. Vzduch, který slačíš se stlačením ohřeje. Vyfouknutím se prudce zchladí a zkondenzuje vzdušná vlhkost.
2Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, EKSOT123
před 1850 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/604-adiabaticky-dej
Keplere, Keplere.
Kdo má zájem, určitě najde i jednoduší vysvětlení.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Mosoj: prd tomu rozumíš, tak se do toho nemontuj. Moje vysvětlení se s tvým odkazem nevylučuje. Už jsi někdy dělal sifon, nebo hasil oheň sněžákem? Já jo a co se při tom děje ví každý blbec, kromě tebe, sorry.
Edison: u ledničky to funguje jinak, jde o výparné teplo, které se spotřebuje z chlazeného prostoru na odpaření zkapalněného chladiva.
Kepler>>> Není Joule Thompson náhodou o adiabatickém ději? ;) Venkoncem i pro ten vodík existuje inverzní teplota při které se ochlazuje a pro všechny REÁLNÉ plyny platí, že při dostatečně vysokých teplotách Joule Thompsonem ohřívají a při dostatečně nízkých ochlazují. :) Ježiš, zítra bude ale hééééézky! ;) :)
Ano, je. Trochu jsem to zjednodušil, ale funguje to tak – viz třeba sněhové hasicí přístroje.
Funguje to stejně. Jen je do procesu zapojen ještě ochlazovaný prostor – nízkotlaká část okruhu a výparník – vysokotlaká část okruhu. Stejně funguje klimatizace a cokoli, kde je jakýkoli plyn stlačován na jedné straně a rozpíná se na straně druhé. Pokud prostory vhodně odělíme, vzniká nám přesně chladící systém.
Na mě je to všechno momentálně moc složitý, jen si pamatuji, že v cyklu tepelného čerpadla se uplatňují a jsou klíčové oba dva jevy – skupenské výparné teplo a změna teploty při rozpínání a stlačování. Takže u ledničky budou taky oba dva jevy. Děkuji za odpovědi.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |