Proč se říká, ten ti to spočítá, když se o počítání z matematického hlediska nejedná?

V matematice přece počítám s abstraktními čísly. Takže mohu popčítat i v jiném slvoa smyslu. Jinak je známé, že většina slov má v češtině význam základní a přenesený. Jjak je to u těchto dvou sloves, pomůže vysvětlit Staročeský a etymologický slovník.

Sloveso spočítat přeneseně . = potrestat někoho za něco, pomstít se někomu.

1. Sloveso počítat (číslo, početní atd.) znamenalo ve stč. číst i počítat. Původní význam praslovanského číst byl asi ‘rozeznávat’, z toho pak jednak ‘považovat, vzdávat úctu’ (čest), jednak ‘počítat’ a pak i ‘číst, spočísti = spočítat.
2. Sloveso (s)počítat mělo ve stč. i významy usuzování. Např.

1. co přičíst něco někomu: ) komu/čemu (za co/jaké, k čemu ap.) započíst co komu (jako něco/nějaké, k čemu ap.); . pokládat, mít za něco/nějaké;
2. provinění – na koho obvinit z čeho někoho-
3. usoudit, že kdo/co je kým/čím n. jakým; pokládat, považovat; „počten“ považován:

   Možné je i toto vysvětlení. Mohlo dojít i ke spřažení významů. Ve stč. se v podobném významu užívalo sloveso brojit (dnes knižní) horlivě vystupovat proti něčemu. V jiných slovanských jazycích význam počítat, broj, = číslo. Východiskem je psl. briti . holit, řezat. Přeneseně dělat zářezy, takže něco počítat, skutečně i obrazně. .

Samozřejmě že se jazyk se vyvíjel, vyvíjí i v současnosti, takže některé významy zanikají, jiné se obnovují atd.

Já bych řek že „spočítat“ jako spočítat/vyčíslit škodu, když někomu třeba rozbiješ okno. Ale je to jen má představa :) že to tak je.