Proč se obýváku říká obývací POKOJ?

Je to odvozeno od počiti (´odpočinout´)…
Tedy taková odpočívárna…
😉
http://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/pokoj-etymologie

Já nevím, tak trochu logického uvažování.
obývací – od slova být – obývat, pobývat na nějakém nějaké místě (obývací pokoj je místo, kde by spolu měla rodina trávit čas, místo které by mělo být obýváno)
a pokoj jednoduše proto, že to pokoj je

Jak překvapivé!

V západní architektuře, obývací pokoj, nazývané také salonek [Austrálie, nižší třídy] (neformální: obývák) [British, Non-U] nebo obývací pokoj [u], je místnost v rezidenčním domě nebo apartmán pro relaxaci a socializaci. Takový prostor je někdy nazýván přední místnost, když je v blízkosti hlavního vchodu na přední části domu. Ve velkých formálních domácnostech, obývací pokoj, je často malý soukromý obývací prostor v sousedství ložnice, jako je například Sitting Room královny a Lincoln Sitting Room v Bílém domě. Termín Obývací pokoj byl vytvořen na konci 19. nebo počátku 20. století.
https://transla­te.google.cz/tran­slate?hl=cs&sl=­en&u=https://en­.wikipedia.or­g/wiki/Living_ro­om&prev=search

A on tam není pokoj a klid?
Není to pokoj?

Mělo by to být místo, kde pobýváme v klidu, nevolá-li nás povinnost nebo práce jinam. 🙂
„V češtině a v polštině má slovo pokoj vedle významu »jizba« také význam »klid, mír«, dospějeme poznání, jehož dávno před námi dospěli snad všichni slovanští filologové, kteří o tomto slově uvažovali, že význam »klid, mír« je původní, a že význam »jizba«, objevující se jen v češtině (pokud vidíme, ani ne v slovenštině) a v polštině, je podružný. Ani nedovedeme s plnou jistotou říci, vznikl-li ten podružný význam v češtině a v polštině pochodem přirozeným (pokoj by pak asi bylo původně místo, kde pobýváme v klidu, nevolá-li nás povinnost nebo práce jinam) či jinak.“ 🙂

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=1684

Protože obytné místnosti v bytě jsou pokoje.
Pokojem je obývák, ložnice i dětský pokoj.