Proč se místo po uřízlé větvi natírá barvou?

Uříznutí větve, ke pro strom obdobnou ranou, jako když se řízneme. Ránu obvykle vydesinfikujeme, a zalepíme náplastí nebo zavážeme. Po natření zbytku větve se rána rychleji zacelí a řez se tím brání proti usazení škůdců, jako jsou houby a podobně. Strom potom stojí poměrmě méně energie na zacelení rány.

Jde hlavně o zabránění napadení houbami, jak to tu nedávno na odpovědích popisoval Zjentek. V latexu,balzamu či vosku by měly být přidané fungicidy. Větší rány by se měly znovu zatřít v průběhu let víckrát, dokud se rána nezatáhne valem. Přiznám se ale, že pro nedostatek času a množství stromků rány nezatírám, chyba. http://www.rostliny-semena.cz/cz/clanky-semena-osiva-tropicke-a-subtropicke-rostliny/Ochrana-reznych-ran-po-rezu/
Vyrůstání nové větve z místa řezu: Větve je třeba řezat „Na čípek“ – ne moc hluboko ani nenechávat kratičký zbytek větve. Pokud je uříznuta mladá větvička špatně – málo, může na bázi zůstat nějaký pupen a z něj vyrůst nová větev. Strom má schopnost dodatečně indukovat tvorbu pupenů kdekoliv na kmenu, což se děje např. když strom hodně ořežeme. Vyrůstají výhony, tzv „vlky“ všude, někdy zvláště v okolí řezu.
Přímo uprostřed nezahojeného řezu ale větev vyrůst nemůže. Není tam dělivé meristematické pletivo – kambium ani felogén. Dřevo samo neroste. Vše obstarává kambium – vrstva buněk na obvodu větve, mezi dřevem a lýkem. Kambium vytváří směrem dovnitř nové dřevo (xylém), směrem ven nové lýko (floém). Na řezu, dokud se nezatáhne, meristematické pletivo není a nemohou vznikat ani nové pupeny pro základ další větve. http://web2.men­delu.cz/af_211_m­ultitext/obec­na_botanika/tex­ty-organologie-sekundarni_stav­ba_stonku.html
http://www.bo­tanika.upol.cz/a­tlasy/anatomi­e/anatomieCR15­.pdf
Takže kambium je pod lýkem, a vně lýka je ještě jedno dělivé pletivo – felogén
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Felog%C3%A9n
To produkuje kůru. Teď z hlavy nevím, jestli nové pupeny se zakládají v kambiu, nebo felogénu,… Ale zkrátka v dělivých pletivech.

Jen dodám, že k ošetření výchovných řezů dřevin by se měly používat různé stromové balzámy, štěpařské vosky nebo smoly. Kromě ochranné a hojící funkce rovněž zabraňují vysychání řezu.