Proč se jméno sv. Víta objevilo v pojmenování neurologické choroby- tanec sv. Víta? Vkládám po druhé …

Vkládám vysvětlení, které jsem obdržela od další instituce. Třeba někomu informace poslouží později. Vysvětlení je mnohem víc, než jsem předpokládala a obdržela z Národní knihovny.

Dobrý den,
„o chorobě nazvané "tanec sv. Víta“ kolují v lidovém podání cizím i českém
rozmanité zkazky." Tak píše Čeněk Zíbrt ve své monografii Jak se kdy v
Čechách tancovalo. Praha: F. Šimáček, 1895. U nás se říkávalo, že tuto nemoc
dostane člověk z náhlého leknutí. V polovině 14. století byla celá Evropa
zachvácena hrozným morem (černá smrt). Lid si nevěděl rady a tak zkoušel
různé „zázračné“ prostředky a taky tanec, který kronikáři nazývali tanec sv.
Víta. Věřili již ve starověku i ve středověku, že kouzlem hudby se nemoc
hojí. Tancovali na náměstích a ulicích, zmítali sebou, skákali, až klesali
na smrt vysíleni s pěnou na rtech. Tehdejší lékaři podivnou nákazu taneční
přisuzovali ďáblu. Souviselo to také s průvody „mrskačů“. Ti, kteří byli
ušetřeni nákazy černou nemocí, mrskali do krve své tělo, aby byli solidární
s nemocními. R. 1349 přišel jeden takový průvod z Německa až do Prahy; aby
udělal přítrž jeho řádění, vyhnal ho přísný arcibiskup Arnošt ze země.
Výklad o tom, proč vznikl název tanec sv. Víta, se popisuje se asi tak, že
městský úřad ve Štrassburku pečoval o uzdravení posedlých taneční chorobou.
Byli donášeni do kaple sv. Víta a tam ošetřováni a modlitbami hojeni. Méně
známa je pověst, že otec sv. Víta, aby donutil světce k modloslužebným
obřadům, přivedl mu mladičkou tanečnici, která ho tancem lákala k obřadům.
Také si lid vyprávěl, že sv. Vít, jeden ze čtrnácti pomocníků, před svou
mučednickou smrtí prosil Boha, aby ti, kdo se postí v předvečer jeho svátku
a budou slaviti ve výroční den jeho památku, byli uchováni před křečovitým
tancem. „Tu prý se ozval tajemný hlas: "Víte, modlitba tvá je vyslyšena.“
Proto prý se jmenuje „tanec svatého Víta.“
Tanec sv. Víta byl také nazýván někdy tanec Modestův – podle Modesty,
učitele sv. Víta. Někteří kronikáři odvozují název tance sv. Víta od
svatojanského tančení u Slovanů při pálení ohnů v době slunovratu. Pod
názvem sv. Víta se prý může skrývat slovanský bůh Svantovít.
Ve 14. a 15. století řádila v Italii nervová choroba, podobná tanci sv. Víta
a nazvaná tarantismus (podle kousnutí jedovatého pavouka tarantelly.)
Bohužel ani nám se tedy nepodařilo přesně zjistit, proč se tanec
sv. Víta jmenuje právě tak. Přikláníme se spíš k tomu, že je to souhrou
několika okolností, viz výše i níže.
Z dalších zdrojů na internetu; (informace ale neověřujeme, za správnost
nemůžeme ručit):
„Název choroby tanec svatého Víta (latinsky chorea minor) pochází už ze
středověku, kdy byly poprvé popsány příznaky této neurologické poruchy
projevující se náhlými bezúčelnými škubavými pohyby, připomínajícími někdy
až taneční hopkání. Proč je součástí jejího názvu právě sv. Vít, není úplně
jasné. Patrně to bude souhrou několika okolností: jednak využitím legendy o
uzdravení chlapce z epilepsie, jednak byl sv. Vít později vzýván jako
ochránce proti mnoha nemocem, zejména epilepsii a chorei, jednak je uctíván
jako patron herců, komediantů a tanenčníků (a záchvaty křečovitého zmítání
někdy mohou vzdáleně připomínat prudké taneční pohyby).“
Zdroj:
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-jmeno-sv-vita-objevilo-v-pojmenovani-n
eurologicke-choroby-tanec-sv-vita-vkladam-po-druhe
Tanec sv. Víta neboli posunčina (chorea minor), je nervová choroba, jež se
projevuje rychlými bezděčnými záškuby větších skupin svalových na
končetinách, trupu i v obličeji; tím trpí normální sled chtěných pohybů.
Název pochází ze středověku, kdy se pozorovaly celé epidemie posedlosti
tancem, zejména v Porýní; šlo patrně o hromadnou psychosu. Pod společný
název [Tanec sv. Víta] byly i později zahrnovány rozmanité křeče a bezděčné
pohyby, jež dnes přesněji odlišujeme.
Zdroj: http://battle­field.mypage.cz/me­nu/t/tanec-svateho-vita

Vít
dítě, mučedník, narozen: kolem r. 297 na Sicílii, zemřel: kolem r. 304 v
Římě… Patron mimo lékárníků, vinařů, herců, … proti vzteklině; proti
padoucnici, posedlosti, hysterii a křečím…
Vít, narozený pravděpodobně na jihozápadním pobřeží Sicílie, se dožil jen
sedmi let. Jeho pohanský otec žádal po dítěti, které bylo svým vychovatelem
a svou kojnou Krescencií vychováno tajně křesťansky, aby odpřísáhlo zapření
víry v Boha. Vít se zpěčoval a uprchl s oběma dospělými do Lucany v Dolní
Itálii. Podle legendy je všechny tři zásobil jeden šlechtic jídlem. Jednoho
dne byli křesťané odhaleni a předvedeni v Římě císaři Diokleciánovi, krutému
pronásledovateli křesťanů. Vít sice vyléčil ještě dokonce panovníkova syna z
padoucnice, avšak Dioklecián se mu necítil zavázán. Dal dítě a jeho dva
průvodce vhodit do kotle s vařícím olejem. Avšak všichni tří vystoupili z
něho neporušeni. Lev, jemuž je předhodili k žrádlu, si lehl před nimi a
lízal jim nohy. Tu dal zuřivý Dioklecián sedmiletého Víta s jeho kojnou a
učitelem natáhnout na skřipec a pak stít. Několik šlechticů prý hlídalo
podle legendy mrtvoly, až je jedna křesťanka pochovala. To se stalo r. 304.
Jiné podání říká, že Vít a jeho společníci byli popraveni na Sicílii.

http://www.ru­zenec.cz/Modlit­by/Svati/svati­cerven/Vit.htm
http://leccos­.com/index.php/clan­ky/tanec-sv-vita

http://dance.prag­malista.info/his­torie/006/index­.php

No já jen stále čekám na omluvu od jistého uživatele, který napsal, cituji,,,
možná by stačilo zaslat dotaz na ÚJČ a snadno nás rozsoudí. Pokud se tak stane, s respektem a pokorou uznám skutečně odborné stanovisko.

Pro jistotu vkládám i diskuzi, kde tato slova padla, abych zase nebyla obviněna z toho, že jsou slova vytržena z konceptu.

http://www.od­povedi.cz/dis­kuze/proc-se-jmeno-sv-vita-narodniho-patrona-objevilo-v-pojmenovani-neurologicke-choroby-tanec-sv-vita-kdy-asi

Kropitko, lidé jeho ražení, se nejsou schopni omluvit, a slova /respekt a pokora/, jsou pro ně opravdu jenom slova. Jak je zřejmé, pravý význam těchto slov ani neznají, jejich chování by bylo jiné.
Pokud se omluví, o čemž pochybuji, půjde v tomto případě zase o výjimku, která jak je obecně známo, potvrdí mnou výše zmíněné pravidlo…:-D

Já vím, jen mně to mrzí.

Kropítko, obvinit je snadné, omluvit se je těžké… Škoda.

Kropítko, hned po otevření Odpovědí jsem se dívala na svou otázku, zda najdu další odpověď…

Hanulko, jenže odborníci potvrdili mou odpověď.