Proč rodiče nadržují bratrovi?

ber to z té lepší strany- z tebe něco bude, zatímco z bratra bude axl. Je to takový místní sleng, pročti si tento web, ať víš, o co jde, a kam to kdo z vás dotáhne,),)

Nevím, zdá se mi, že v jednu chvíli jde jen o to, že hold je bratr menší a větší pozornost je dávána jemu. Ovšem záleží na tom, jak je ti to podáváno…

Myslím si, že toto zažil asi každý kdo má bratra, sám mám čtyři roky mladšího a přišlo mi to podobné jako tobě… Poté jsem dospěl a zjistil jsem, že se mi to pouze zdálo, že opravdu šlo pouze o to, že mému bratrovi byla věnována stejná pozornost, jako mě, jen pouze s tím, že jsem měl více povinností.

Pokud jde o to mléko a další takové případy, zkus si o tom promluvit s rodiči, věř mi pomáhá to. A myslím si, že to budou brát o to víc na zřetel už jen tím, že přijdeš sám/ sama, že si o tom chceš popovídat …

A chování bratra zkus přecházet, je to někdy lepší než se s ním dokola hádat…
Doplňuji:
A pokud je tvůj bratr rozmazlován, tak zjentek má pravdu… Z tebe alespoň něco bude…

Upravil/a: Korelice

Hlavně se bráchou nenech vyvést z míry, přece o co jde, je to jen vylitý mlíko, tak ho utřeš a jede se dál. Brácha asi prostě jenom zkouší co všechno může, co všechno mu projde, ale jednou to rodičům dojde, jakej je to „svatoušek“, to mi věř. Prozatím to ber tak jak to je, když něco rozbije, tak to zameť, nehádej se, dyť je to 10 vteřin práce, tak zas tak o moc nejde. Pokud jde o to svádění na tebe různých věcí, tak stejnej přístup, s tím rozdílem že musíš dát nějak najevo, jak to ve skutečnosti bylo, ale né nějakým křikem a hádkama, aby to nevypadalo že seš agresivní a nebo že se vymlouváš, prostě brácha na tebe bude ukazovat prstem, říkat že jsi to udělala ty, máma ti řekne abys to zametla, tak se bráchovi podíváš do očí a zeptáš se ho (za přítomnosti matky) „vážně, já to udělala?“ on řekne že jo, ty zakroutíš hlavou (tak aby to máma viděla), pak vezmeš lopatku, zameteš to a až budeš odcházet, tak se zastavíš u bráchy, opět tak aby to máma viděla, a řekneš mu nahlas: „lhát se nemá, jednou na to dojedeš!“, ale musíš to říct úplně vklidu, bez zvyšování hlasu, aby i matka pochopila, že se nechceš hádat, že nechceš na nikoho nic svádět jen proto aby to za tebe někdo zamet, protože v tu dobu už budeš mít stejně zameteno, chápeš..

Ale s rodičema se hlavně nehádej a nežaluj na bráchu, jestli si chceš stěžovat, tak to udělej jinak, sděl jim to otázkou. Normálně večer až se u tebě stavěj, tak se jich zeptej: „Mami, co bys dělala dělala, kdyby na tebe brácha pořád něco sváděl a tvoje vlastní rodiče by ti nevěřili?“ nebo druhá varianta, kdyby to nezabralo: „Mami, taky měla babička radši tvýho bráchu než tebe?“, prostě dát ji nějak nenápadně, jakoby nevinně najevo jak se cejtíš :)

Pokud ti nechce koupit to pero, to tě nepouští ven nikdy? Přece chodíš do školy ne, tak při cestě do nebo ze školy se prostě stavíš v krámě a koupíš si ho, jestli na něj máš, nebo požádáš nějakýho kamaráda aby ti ho koupil. Já bych to třeba udělal tak, že bych schválně chodil do školy bez psacích potřeb a před každou hodinou bych došel za učitelkou, jestli by mi nepůjčila pero. Ona by se zeptala jestli sem si ho zapomněl, a já bych řekl: „ne, já žádný nemám, rodiče mi říkali že na takovýhle věci nejsou peníze, ať píšu tužkou“, a věřím tomu že ještě ten den by učitelka rodiče zkontaktovala a příští den už bych měl krásný nový pero, ale to jsem já, tenhle přístup není pro každýho :)

A pokud jde o ty dlždice se neluxujou ale zametaj, je to rychlejší..

časem se to jistě srovná. Neber si to tak, on je stále ten malý.