Proč působí elektrický proud na člověka tak, jak působí?

Těch dějů je více, ale nejdůležitější (s nejmarkantněj­šími následky jsou dva):

1. narušení řízení tělesných procesů – k řízení tělo používá elektroimpulsy o malém napětí a ´vnější zdroj´ el. napětí tyto impulsy ´přehluší´ – např. namísto, aby se srdce smršťovalo běžným způsobem, začne se nekontrolovaně třást (fibrilace) a přestane tak vytvářet krevní oběh – pokud není dotyčnému poskytnuta pomoc včas, zemře
2. elektrický proud při svém průchodu vytváří teplo – takže dráha jeho průchodu se zahřívá, až se může ´upéct/uvařit/spá­lit´ – pokud toto spálení postihne důležité orgány, člověk zemře

Nezáleží na napětí , ale na proudu !!!!!!!

Tak vůbec nezáleží na napětí, ale velikosti proudu, který proteče tělem do země ( nebo do jiného vodiče).
A hodnoty jsou nečekaně nízké !!!!

Za práh vnímání se považuje u AC 0,5 mA !!!
a DC 2 mA !!
Za práh bolesti se považuje u AC 3,5 mA a DC 10 mA.

DC … stejnosměrný proud
AC …střídavý proud

40 mA může být již smrtelný proud. Záleží na prostředí, dráze průtoku tělem ( hodnotě odporu ) a zdraví člověka.
Zajímavé je že největší nebezpečí při úrazech el. proudem, hrozí vývinem plynů v krvi působením elektrolýzy při průchodu proudu tělem. Stejné jako když se vám při injekci do žíly dostane vzduch.

Toto říkají normy :
V roce 1995 ještě platila ČSN 34 1010, která stanovovala „BEZPEČNÝ"proud 10mA stř.a 25mA ss proudu.Ale od ledna 1996 po vydání ČSN 33 2000–4–41 již není v žádném právním předpise, ani v žádné technické normě stanoven BEZPEČNÝ proud. Jen "USTÁLENÝ MEZNÍ PROUD“, který resperktuje toleranční práh vymezený vnitřním odporem těla osoby nebo zvířete 2000 Ohmů z hlediska úrazu při proudech 3,5mA stř.a 10mA ss!

Nejnovější edice ČSN 33 2000–4–41 ed.2 ze srpna 2007 popisuje úraz elektrickým proudem jako stav, kdy proud protékající postiženým tělem, jehož velikost překročí určitou bezpeečnou mez ( ale ta není stanovena, je to jen individuální fyztiologická odolnost jedince a ta je různá u dospělého, zdravého muže, jiná u dítěte nebo ženy ( cca poloviční odolnost oproti zdravému muži), jiná u zvířat (krokové napětí!).

Konvenční mezní hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus jsou uvedeny v tab.NC.1 ČSN 33 2000–4–1 ed.2 a činí 0,5mA AC a 2mA DC jako proud právě vnímaný. Mez, která postiženému zabraňuje uvolnění z obvodu elektrického proudu již činí 5mA AC a 25mA DC!

Ľudské telo sa správa ako vodič s rôznou vodivosťou. Tam, kde je vodivosť nižšia, zvýšený odpor, vzniká teplo, následkom čoho vznikajú popáleniny.

Dovolím si jemně nesouhlasit s MOSOJem (opravdu jen jemně). Vzhledem k tomu, že proud a napětí jsou obecně svázané veličiny, nemůžu souhlasit s tím, že nezáleží na napětí. Přesto má pravdu, že učinky procházejícího proudu na organismus jsou svázány převážně s procházejícím proudem.

Pro působení na nervy/svaly je důležitý proud, jeho charakter (stejnosměrný/stří­davý) a směr průchodu tělem – extrémní riziko je průchod přes srdce (dotyk ruka-noha, ruka-ruka)

Pro tepelné účinky je důležité i to napětí, okamžité vlastnosti pokožky, způsob dotyku, atd.