Proc neumi tolik lidi pouzivat vyhledavac?

Já jsem, svého času, poznal, že čím větší debil, tím dražší mobil, a o to méně jej umí používat.

Jako u všeho to bude kummulace příčin, individuální kummulace, taky podle vkusu každého soudruha.

Já ještě pamatuju dobu, kdy vyhledávače nebyly, jenom katalogy, jako seznam.cz, volny.cz, centrum.cz, zoznam.sk, centrum.sk, ale taky třeba altavista.com, yahoo.de (.com) atp. Ten katalog, na jednoduše zadaný dotaz, vyhodil to, co on považoval za relevantní, řekněme pět, deset, dvacet odkazů, a pak tzv. fulltext. A to nebylo nic víc, než prostý vyhledávač, který jenom vypsal jakékoli stránky, kde nalezl kterékoli z vyhledávaných slov. Takže, pokud jsem, ku příkladu, vypsal do katalogu „proč venku prší“, tak fulltext vyhodil veškeré stránky, kde na šel „proč“, pak ty, kde našel „venku“ a ty, kde našel „prší“. Internet byl tehdy, relativně, malý, ale i tak to bývaly tisíce až desetitisíce stránek.

„Bránit“ se tomu šlo boolevskými operátory. Pokud jsem napsal „proč AND venku AND prší“, tak už ten fulltext byl relevantnější, a z desetitisíců odkazů jich vyhodil třeba tři sta.

Ovšem ani s boolevskými operátory, nehledě na to, že je 99.99% lidí vůbec neznala, ne tak, aby je dokázali smysluplně používat, nebylo relevantní vyhledávání možné, pokud dotyčný jedinec nebyl s to zadat správně klíčová slova. A arciť dnes máme vyhledávače prvotřídní, tak tento problém setrvává.

Spousta lidí prostě myslí moc komplikovaně a nechápe, že čím komplikovaněji svůj dotaz zadá, tím je menší pravděpodobnost, že najde relevantní výsledek. Platí to i u technických záležitostí, ne tak u těch běžných.

Řekněme že hledám informace k dim-dip svítilnám. Ryze britská záležitost, relativně krátkého trvání:

• napíšu-li pouze „dim-dip lights“, první odkaz je na potkávací světlomety, protože Angláni jim říkají „dipped headlights“, ovšem hned druhý už je na stránky Daniela Sterna, kde jsou prakticky všecky potřebné informace,
• napíšu-li „dim-dip headlights“, ještě to zkomplikuju, Google je zmaten, neví, zda hledám potkávací světlomety, nebo dim-dip svítilny,
• napíšu-li „dim-dip headlights uk“, Google dojde, že hledám tu britskou zvláštnost a stránky Daniela Sterna jsou na prvním odkazu,
• no a napíšu-li „dim-dip running lights uk“, dostanu asi nejpřesnější možné výsledky, protože nic moc víc ten systém nepotřebuje, nic v tom nechybí. Daniel Stern je nahoře, pak je odkaz na RVLR 1989 (protože přesně takto to zove platné právo – „dim-dip device“, „dim-dip running lamps“), a pak začínají odkazy na fóra, kde to Angláni probírají.

Jenže lidi to zkomplikují, v nějaké představě, že najdou víc: rozepíší dim-dip na dimmed dipped, takže Google bude zmaten, hodí jim spoustu odkazů na potkávací světla, a něco ke svítání a soumraku k tomu. A tak by šlo pokračovat do nekonečna.

Všímej si, že spousta lidí má velmi omezenu slovní zásobu. Nečtou a jsou determinováni svým sociálním fondem. To se pak těžce vyhledává cokoli. Ano, Google, Bing, i Seznam etc., se té „hotentotštině“ do značné míry přizpůsobují, problém ale je, že je to takový mišmaš, že se tomu úplně přizpůsobit nedá.

Takže to zkouší a relevantní výsledky hledání se nedostaví. Lidé mají, obecně, nízkou frustrační odolnost a nejsou zvyklí hledat primárně problém u sebe. No, tak se vyhledávání omezí na nezbytné minimum.

Lenost je určitě nezanedbatelný faktor. No a také nechápou, jak vyhledávání funguje a neumí se správně zeptat (tady to vidíme na formulaci dotazů každý den).

Technika není vše, když chybí základní dovednosti, tak je třeba si je osvojit na nějakém školení. Vzpomněl jsem si na jednoho mudrce. Když jsem chodil do školy, tak tam byl jeden „borec“ na diktáty. Stále mu to nešlo a jednou pustil hlášku: "Už mi naši koupili i Pravidla českého pravopisu a zase mám z diktátu 5. 😄