Proč nemá vietnamská komunita také v digitálním multiplexu své vlastní rádio a televizi?

A k čemu by to bylo, když si mohou na satelitu naladit vše co potřebují.

Bez ohledu na jistou relevanci „pánbíčkova“ pohledu (ke kterému je nutno dodat, že ZDALEKA ne všichni a navíc za AKTIVNÍ podpory některých Čechů) mi tyhle přežilé huráaktivity za účelem „vylepšení kádrového profilu“ lezou krkem.

Ještě chápu ty, kteří na tom vydělávají peníze, popřípadě se profilují/pre­zentují do budoucna za účelem politické kariéry apod., ale ti, co to dělají „jen tak pro potěšení“, z těch mi zůstává rozum stát. :o

V souvislosti s tím mne napadá otázka KOLIK takových jedinců vlastně ve skutečnosti kdysi bylo? Totiž vždy jsem tak nějak automaticky předpokládal, že s vyjímkou kategorií zmíněných ve 2. odstavci si všichni v oslavných průvodech vyšlehávali očíčka mávátky spíše jen trpně, z donucení. Zkrátka proto, že věděli o „bdělých spoluobčanech“, kteří by případný „vlažný přístup“ dozajista nahlásili na příslušná místa a pak si zkus zažádat o byt/devizový příslib/dočkat se v práci povýšení apod. a očekávat úspěch.

Nyní to vypadá, že jsem se DOST spletl. Dnes se ještě stále dá (ale vážně nwm jak dlouho to vydrží) obejít bez bezpodmínečného patolízalství bez ohledu na „zájmové“ pragmatické příčiny z 2. odstavce, PŘESTO se zdá, že se někerým po bývalých zvyklostech a praktikách stýská. Zkrátka se nemohou se bez nich obejít. KOLIK asi takových tenkrát bylo? A kolik je jich dnes? Ví někdo nebo si alespoň tipne? ;) :D :D

Nemá čas, pašuje drogy přes letiště

Protože se zřejmě nenašel podnikatel, který by usoudil, že by z toho mělo něco kápnout a že by tedy eventuálně v něčem takovém utopil chechtáky.