Proč názvy vesnic či měst nejsou unikátní a může jich být více?

Ptal jste se na Uherčice, projděte si odkaz, jak název obec vznikll.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/U­her%C4%8Dice_%28o­kres_Znojmo%29
–
Lidé se na určitém místě usadili, pojmenovali je. Takže názvy obcí vznikly z obecných jmén nebo příjmení. Např. někdo osadu založil, takže ji pojmenovali na jeho počest, jinde pěstovali určité plodiny, chovali určitý druh dobytka, kolem se táhly lesy, hory, pastviny, rybníky, někdo bydlel na dolním konci, jiný na horním atd.

V době nevolnictví se lidé nemohli stěhovat, takže nevěděli, že na Moravě jsou stejné podmínky – třeba malý kostel – jako někde v Čechách. Nejvíce názvů vzniklo asi ve 13. století.

Kostelec – podle malého kostela – K. na Hané, K. u Holešova, K. nad Černými lesy K. nad Labem, K. nad Orlicí atd.

Rozšířený název je Lhota – staročesky Lehota – obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti vůči vrchnosti. Ta po založení vesnice je promíjela po určitou dobu, stanovila tedy lhůtu pro úlevu či odklad placení či plnění povinností.

Např. názvy Lhota jsou v Rusku, Maďarsku, Polsku – samozřejmě v jazyce země.
–
Jinak názor odborníků.
" Místní jména v Česku vznikala většinou čtyřmi hlavními způsoby. Názvy sídel byly buď odvozeny od tamních obyvatel (například Hrdlořezy – obec, ve které žijí hrdlořezi), nebo označovaly příslušnost k jednotlivé osobě (například Hradec Králové – příslušící královně), či vznikly z věcného označení, většinou pak z přenesení názvu blízké řeky, potoka nebo vrchu (například Teplice).

Jménem vsi se stalo jméno jeho obyvatel utvořené z obecného označení místa, kde sídlili, například Dolany nebo Břežany. Třeba Vysočany znamená ves vysočanů, tedy lidí bydlících na vysokém místě, nebo přišlých z některé vsi Vysoké," říká Jitka Malenínská z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR."

atd.

Zdroj: http://cestova­ni.idnes.cz/tou­lky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole-fff-/po-cesku.aspx?c=A060804­_173407_igcechy_tom

Vzdalenosti se „zkratily“ vyrazne pozdeji, nez vzniklo usporadani mest a obci. Nazvy obvykle vychazely z nejakeho specifickeho jevu (napr. brod) a tento se samozrejme mohl vyskytovat i jinde. A nejde o ceske specifikum.

Dalsi typ jsou mesta v „nove vlasti“ (York a New York, Praha). A nebo ucta ci solidarita (Lidice).