Proč, když nějaký člověk mluví s knězem, se tomu člověku vnitřně uleví?

Pro věřícího to může být kněz, pro jiného blízký přítel. Sdílená starost – poloviční starost. Jako bys polovinu svého břemene předal blízkému.

Protože kněz člověka nesoudí. Na rozdíl od lidí okolo, kteří vás kolikrát ani neznají, ale nenechají si ujít kritiku.

Protože každý se chce vyzpovídat, vymluvit a říct, co ho trápí. Chce být taky slyšet a má potřebu se někomu svěřit, být vyslyšen a pochopen. To většinou nedělá ani s blízkými (kolikrát má taky problémy i kvůli nim). Není v tom žádná vyšší moc, pouze psychologie.

Kněz neklade odpor.

rozhovor s psychiatrem je taky úleva – má vlastní zkušenost