Proč jsou předměty jako je hudebka, výtvarka a tělocvik hodnoceen známkou?

Hele, pokud jde o český školský systém, tak slova proč? a k čemu? ti navždy uzavřou cestu k úspěchu ;)
Doplňuji:
Ještě pro uživatelku marci1,
pokud nebudeš ovládat látku (nesplňovat průměrné časy) na tělocviku, můžeš získat známku za snahu, to jo.
Ale pokud ti na matematice nebudou vycházet příklady v písemce, tak se u toho můžeš potit jak kůň a nepomůže ti to ani zbla ;)

Upravil/a: Questman

Kdyby se to nehodnotilo tak by tam žáci ani nechodili. Z hudebky jsme byli hodnocený za vědomosti ne za zpěv, nikdo nás nenutil zpívat před třídou ale kdo byl Smetana, Bach a jak vypadá nota celá jsme museli vědět všichni. Podobně i výtvarka. Pokud jsi se aspoň trochu snažil a třeba i něco věděl o technice nebo historii bylo za jedna, pokud jsi něco zapomněl nebo jsi se na to vykašlal šlo to dolů. U tělocviku je to horší ten má limity co by zdravé dítě v daném věku mělo zvládnout. Vyšplhat, kotrmelec, uběhnout stovku, atd. A není to nic přehnaného. Bohužel většina tělocvikářů jsou magoři co si myslí, že jejich předmět je ten nejdůležitější na světě, a podle toho hodnotí :(

Co se týče tělocviku, záleží na učitelce. Já jsem zažila na základní škole dva typy. Jedna nás hodnotila za to, že tam chodíme a snažíme se něco dělat a druhá to brala přesně podle osnov, za kolik musím uběhnout 1500 m, kolik dohodit krykeťákem, jak daleko skočit do dálky, za kolik sekund uběhnout 60 m a podle toho dělala průměry a známky, kravka.

Ono to není tak jednoduché. Většina učitelů se jistě snaží hodnotit žáka nejen podle toho, jestli má na tyto předměty „talent nebo předpoklady“, ale hlavně jestli se žák snaží a má zájem se něco naučit. Je to úplně stejné, jako když „není“ na matematiku.

Tohle je problém, o kterém se hodně diskutuje a dle mého osobního názoru je známkovaní těchto předmětů naprosto nesmyslné…

Ano věci z HV a VV jako dějiny a teorie, o kterých by měl každý znát alespoň základy… budiž hodnotit známkou, ale hlavním cílem hudební, výtvarné a tělesné výchovy je rozvíjet u dítěte především cit a vztah k onomu oboru, stejně jak jsem se vyjádřila u předešlého dotazu směřovaného na tělesnou výchovu. Tím, že už dětí budeme tento cit rozvíjet, jim naučení se základů půjde samo. I když je třeba počítat s tím, že ne každému, to je jasné.

Já zbožňuju výtvarku, dokonce jsem z ní i maturovala. Na základce se mi ale stalo, že jsme ve výtvarce měli kreslit všichni naprosto stejné jablko, nesmělo se lišit barvou, velikostí ani tvarem… no připadala jsem si jak v geometrii, bohužel výsledek se učitelce bůhví proč nelíbil a dostala jsem za něj trojku… Je tohleto normální?!

Tím se dostávám k tomu, že to všechno opět závisí na učiteli… Jestli chodí do školy jen proto, aby si tam něco odvykládal, odškrtal a oznámkoval a pak měl klid a nebo jestli mu jde skutečně o to, aby v žácích něco POZITIVNÍHO zanechal a nemusí to být vědomosti…

v HV ale zdaleka nejde jenom o zpívání. Známkování samotného zpěvu je samozřejmě problematické (já bych to moc nedoporučoval), nicméně platí (a teď to říkám jako odborník), zpívat se může naučit skoro každý. Problém je většinou v tom, že v rodinách se nezpívá, v mateřských školách se to dělá nekvalitně a na 1. stupni taky, takže výsledkem je pubertální bručoun přesvědčený o tom, že „to nejde“, „nemá sluch“ a podobné postoje, které situaci jenom komplikují. Kdybys s tím ale chtěla něco dělat, tak rozhodně není pozdě.