Na různých místech vidím, že oficiální cesta vede třeba kolem dokola, ale lidé potřebují chodit i napříč z jedné strany na druhou. Při projektování se opravdu předpokládá, že kdo chce jít napříč, ten taky půjde kolem dokola? Je tak těžké odhadnout, jak lidé budou potřebovat chodit, a naplánovat cesty podle toho?
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? paul1, da ny, Filip84 před 736 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ano, obvykle to beru jako chybu architekta. Někdy to je ale těžké, pokud
architekt chce parku dát nějaký styl. Kdysi z nějaké diskuse s kolegy
jsem zaznamenal přístup, který se snad někde má uplatňovat: Při
stavbě-rekonstrukci parku či podobného prostředí se nejdříve srovná
terén a oseje trávou a předá se do služeb veřejnosti. Po nějakém čase
se přijde někdo mrknout a podle vyšlapaných pěšinek navrhne a zrealizuje
chodníky 😉
Samozřejmě je otázka jak to třeba udělat aby se lidé nebrodili
v blátě – asi ten přístup není vhodný do všech podmínek.
0 Nominace Nahlásit |
Projekt je podle nějakého konceptu. Že jsou lidé neukáznění je běžné. Není možné, aby si každý dělal svou cestu jak se mu hodí.
0 Nominace Nahlásit |
Představy architektů a potřeby lidí se málokdy potkávají. Ovšem parky jsou místem odpočinku a procházek, není teda důvod projektovat cesty nejkratší trasou.
0
před 736 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Možná proto, že levá ruka neví, co dělá pravá.
Nedostatek zájmu, zdravého selského rozumu, uplatněného v praxi.
U nás se přece vše „plánuje“, od zeleného stolu ;D
Tam, kde si můžeme vzít praktické/osvědčené řešení i ze
zahraničí.
Projektant namaluje, naplánuje, v programu NĚCO vymyslí. Na místě, často
nikdy ani nebyl ….
A domnívá se, že lidi naučí po svých chodnících, cestách a stezkách
chodit. :/
V ČR jsou i světlé výjimky, první vlaštovky (tam, kde má někdo chytrou hlavu na krku). Asfalt/dlažba se natáhne tam, kde si lidé vyšlapali cestičky.
0
před 736 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dobrá otázka +1.
Třeba u nás máme parky stavěné v 19. století pro účely lázeňských hostů. Jenže, nejsou lázně, tak, poněkud, také nejsou lázeňští hosté. Do toho ten park dostal docela na frak za Husáka: cesty se vyasfaltovaly, co tam bylo jezírko, a myslím, že v něm byly kdysi i labutě, no tak to se zjednodušilo, a svého času bylo, snad, i vypouštěné, atp. Cosi se opravilo, vybudoval se zpátky hudební altánek atp., ale pořád je to promenádní park z 19. století. Krajem přibyla cyklostezka, prostě s vývojem času se upravují i parky.
Architekti jsou architekti. Někteří mají své představy, které jsou hodně, hodně nepraktické. To je různé. Co parky, u parků se to opravdu těžce odhaduje, jak ho vlastně ti lidé budou využívat, a taky se to s časem mění, ale vezmi sídliště, za Husáka, že jo. Já ještě pamatuju, jako fakan, vždycky začaly vznikat různé pěšinky. Jo, a vyšlapané rohy chodníkových zatáček a „křižovatek“. Ty, ale některé ty pěšinky byly docela logické. Prostě: architekti, to je něco, jako ingénieuři, ale ještě mnohem víc. 🙂
Někdy je skutečně to, že cesta vede dokola, ale lidi potřebují jít napříč (a je jasné, že to prostě nebudou obcházet), způsobeno změnou v plánech. Původně tam, podle plánu, mělo být něco vybudováno, třeba dětské hřiště, nebo památník rudoarmějcům, dělnickému hnutí (dneska: legionářům), atp. Jenže, to byl plán, pak se budovalo, a pak se zjistilo …, a tak tam vznikla, namísto … travnatá plocha. A že by se, přes ní, udělal chodník, to už bys chtěl moc, vážně! 🙂
Někdy je to o rozpočtu. Chodníky musí být dlážděné (řekla prasečí hlava), ale peníze na to nedá. Tak jich, logicky, musí být málo.
Těch důvodů může být spousta, podle místa, okolností, jako u všeho, v čem je nějaká politika, je to plánováno centrálně, od stolu, „z daleka“ (což nemusí znamenat nutně Prahu & UV Strany, nebo ministerium, to je, snad, ještě horší, než UV Strany 🙂, z jistého úhlu pohledu to může být i městská rada, okres, kraj…).
0
před 736 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jen tak mimochodem, na západ od nás (hlavně v severských zemích) není až tak úplně neobvyklé, že se postaví sídliště, nebo nějaká kolonie domků – to je dokonale nepodstatné, a krom hlavních chodníků vedle komunikací, a ke vchodům domů, které jsou poněkud jasné, se všecko zatravní a počká se, kudy budou lidi chodit. A pak se tam nastaví chodníky. 🙂
elkon: A má ten park sloužit lidem, nebo lidé sloužit tomu parku? Pokud je někde vyšlapaná „dálnice“ není to svévole jednoho člověka, ale systémový problém návrhu tohoto parku.
Dochy: Nesouhlasím. U nás na sídlišti je standardní chodník, ze kterého kolmo odbočuje druhá oficiální cesta. A lidé si vyšlapali cestičku do trojúhelníku – oficiální cesty odvěsny, vyšlapaná přepona. Součet délek odvěsen cca pět metrů. Vyšlapáním cestičky si teda lidé ušetřili asi čtyři kroky…
Ale to je logické a přirozené. Lidi nejsou roboti aby chodili do pravého úhlu 😉 Mnozí architekti a stavebníci už to vědí a tak se, když už se rovnou nepostaví ta odvěsna, alespoň ty rohy chodníků zkosí či zaoblí. Míru ušlapanosti trávníků to výrazně sníží.